Ivan Fontana

LARGO DESOLÁTO

KOUZLA

Sáhni do klobouku a vytáhni kozla.
Jednoho po druhém, ať se ty mrchy
v plném lesku předvedou.
Za potlesku diváků králíčka vyměníš
za krále Líra a nasadíš mu korunu.

Básník má v klobouku kopu písmen,
nějakou tu interpunkci a za uchem
nosí načechraná sojčí pérka. Vytvoří větu,
k níž přiloží zrcadlo
a hned má dokonalý rým.

Pak se nadýchne a má celou báseň.
Rondó, ritornel či královský sonet.
Pak mu silný vítr odnese klobouk
rovnou do nakladatelství.

ČAS

Kde má čas svou startovní čáru, kde má
rozjezdovou dráhu, kde má rampu, kde
katapult. Proč pořád běží a neodpočine si.
Kontinuitu klubku příze závidí.

Proč se čas aspoň na chvíli nezastaví,
proč si nedá dvaciáš! Nejblíž k času mají
hodináři. Soukolí hodin už jen ztrácí kolečka
a praskají jim pérka. Čas energii nasává
z baterie jako kojenec.

Čas nemá nikdy fóra, riskuje, že nestihne,
ale nic mu neuteče. Ani kariéry se nezříká.

NAHRÁNO

Fajl přítomnosti už ani neotvírám,
je příliš šedivý. Otvírám virtuální svět.
Jedním vchodem do něj snadno vstoupíš.
Má mnoho bran jako Jeruzalém.

PŘENOS Z ODVRÁCENÉ STRANY MĚSÍCE

Na odvrácenou stranu měsíce přistál
Čínský modul bohyně Čchang-e.
Poblíž kráteru Von Kármán se vysypaly
čínské znaky. Některé jsou
čtvercové a mnohé kruhové.

Představa, že je zde císařský trůn se
nepotvrdila. Nerostou zde ani čajové růže.

Kola vozíku jsou žlutočerná, z dynastie
jedna. Čidla jsou vypůjčena od pěti druhů
pozemských brouků. První jízda
je jízda císařů. Terakotoví taikonauti
přenášejí data na zem.

Čína otevírá první měsíční zahradu,
první rozarium a začíná zde stavět
hladovou měsíční zeď.

LARGO DESOLATO

Doba je zlá, velmi zlá. Je jako křehká loď.
Otisky má sice zlaté,
ale moc až moc se třpytí.

Doba je vlnou času, každá devátá vlna
udeří jinak a jinde.

OKNO

Okno v mém pokoji je krátkozraké.
Bez brýlí takřka nic nevidí.
Lítali tu siví holoubci, černí kosové
a racci, ale při rekonstrukci domu
byla všechna okna opatřena
ostnatými dráty a teleskopy!

Vysoký dům vlevo, ten kachličkový
mrakodrap naproti
i vpravo ten celý černý
světlo nepropouští.

PRAHA NEGATIVNÍ

Strašná čtvrť ty Ďáblice, ale Strašnice
jsou ještě horší.
Když Alfréd Hitchcock přijel do Prahy,
zůstal na jejím okraji.

Vodník Breck se V Tůních utopil.
Černá věž, Černá ulice, Černý most
věř, že se nikde tak dokonale neumažeš.
Na Náplavce v černém pláče vdova.

Ruka ruku myje. Často jde i o pomeje.
Talár netalár, každý soud
by měl být veřejný.

Praha má staré katakomby a rozlehlou
síť páchnoucích kanálů.
Veřejnost se v ní denně topí.

Ostatní tvorba Ivana Fontany publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Cirkus a církev a další
DV 98/2018: Aforismy od A do Z
DV 97/2018: Kvintet
DV 94/2018: Aforismy
DV 89/2017: V Libosadě, Pihy a další
DV 88/2017: Síťka na sny
DV 87/2017: Mozaika dní a další
DV 85/2016: Kolotoč světa
DV 83/2016: Aforismy a paradoxy
DV 81/2016: Čajové růže
DV 77/2015: Aforismy a metafory
DV 73/2014: Aforismy z mahagonu
DV 71/2014: Aforismy v safiánu
DV 61/2012: Aforismy a paradoxy
DV 41/2009: Aforismy a sentence a další
DV 31/2007: Kameníkům, Venuše a další
DV 105/2020: Glosy mezi řádky
DV 103/2019: Aforismy, Pochvy a dýky
DV 100/2019: Aforismy a další