Anna Chabrová

POUTNÍK

slova jsou slabá
teskně hučí řeka
chvilkami prší
hrozně tichý kout...
slabounká slova
naříkající voda
mrholí
jistě
kam jen usednout...
snad mezi mechy
pod koruny stromů
na hrubý kámen
vedle koryta...
klikatá řeka
proč se tolik zmítá?
bláhová
silná?
uhnout odmítá...
znavený poutník
znavený jde k vodě
kde cosi bublá
syčí
skotačí...
znavený možná
možná trochu bloudí
nevztáhne ale
ruku po pláči...
usedne k řece
naslouchá jí tiše
jak jedna voda
druhé čeří líc...
a mezi mechy
pod větvemi stromů
bude se klidně
dívat na měsíc...
až přijde ráno
řekne svoje sbohem
neslyšně vzdychne
jako by se smál...
a svojí cestou
klikatou
a strmou
jako ta řeka
bude kráčet dál

TAM NA HRANICI BEZMOCI

tam na hranici bezmoci
tam tiše bloudí chlad
má hrubé ruce skelné oči
a chce tě dobře znát

tam kam už člověk nemůže
tam bloudí jako kat
boří ti mosty pod nohama
a chce tě dobře znát

ODVOLÁNÍ

proč jsem se rozhodl odejít do pouští?
už ani nevím
snad Bůh to ví
horko chlad samota
vůle mě opouští
za tichem půjdu
a za slovy

proč jsem se rozhodl odejít od lidí?
nejsem si jistý
snad ty to víš?
obklopen dunami
slepý kdo nevidí
že nejsem na poušti
ale spíš...

ve společnosti lidí bez citu pro krásná slova

Ostatní tvorba Anny Chabrové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Ikarova křídla a další
DV 98/2018: V neodbytné touze a další
DV 105/2020: Mise 306, Tančíme valčík a další
DV 104/2019: Radši nechte mluvit stromy a další
DV 103/2019: Řeřavé uhlíky, Okenní tabulky a další
DV 101/2019: Naposled se rozloučit (Lumírovi) a další
DV 100/2019: Nad plamenem svíčky a další