Ota Ševčík

ROZTŘESENÝ SVĚT

Roztřesený je svět
Všechno v co jsem věřil je nepevné
Od světla ke stínu
ztratily se vazby vzájemné
Teď stín vládne všemu
a ostatní jen se v koutě krčí
Má hruď dříve dýchala
nyní smutně chrčí

MŮRA V UMYVADLE VÍ CO TO JE

Ta můra v umyvadle
co ji voda dozabíjí
Pohnula ještě nohou
jakoby věřila
jako by doufala
Celá ta situace je výstižná
je jasná
je zoufalá
Ta můra podobná je mně
když propadám skepsi
hubu plnou chlastu
když sám skáču do hnoje
Strach
kolem sebe barikádu
Motání se v kruhu
ta můra ví co to je

POTKAL JSEM ANDĚLA

Žádal jsem tě o cestu
Pro nás dva a tys věděla
Že někoho zradit nemůžeš
že se to nedělá
A bylo to tak krásné
pravdivé a cenné
ty ke mně
já k tobě
že lásce rovnocenné
Já jsme to věděl
a tys to samé věděla
V jeden podzimní čtvrtek
potkal jsem anděla

Ostatní tvorba Oty Ševčíka publikovaná v Divokém víně:
DV 96/2018: ***
DV 94/2018: Dobrá zpráva, Prosáknutí a další
DV 93/2018: Déšť, Kalný vody a další