Štěpán Kučera

Adventní rozhovor s Bohem o Vánocích a malování obrazů

inspirováno knihou C. S. Lewise K jádru křesťanství

 

V noci se mi zdálo, že jsem dělal interview s Bohem. Připadal mi podrážděný a trochu unavený a říkal jsem si v tom snu, jestli Vánoce nejsou dobrým okamžikem pro to, začít se s ním pomalu usmiřovat.

Pozdravpámbů.

Dobrý den.

Věřil byste, že přesně takhle jsem si vás představoval?

Samozřejmě. Každému se zjevím tak, jak si mě představuje. Zhruba v tuhle chvíli mě například jeden Peruánec zahlédl jako lamu se zlatými kopýtky.

Jak to stíháte, být na víc místech najednou?

Stvořil jsem prostor i čas a stojím tedy mimo ně, stejně jako každý malíř stojí mimo svůj obraz. Chápeš?

Moc ne, ale to s tím malířem se mi líbí… Nemyslíte, že jste do toho svého obrazu použil trochu moc černé?

Ach jo, za chvíli mi začneš vyčítat Hitlera…

No, nezapírám, že mě to napadlo.

V různých dobách a podobách jsem se zjevil přibližně miliardě lidí a nikdo z nich mi nezapomněl vynadat, že nechávám svět trpět!

Takže…

…takže žasnu, kde berete tu drzost mě soudit. Já mám soudit vás, sakra!! Stvořil jsem Vesmír, život, stvořil jsem Hitlera a koneckonců i toho šaška Nietzscheho, co mi přál smrt. Všechna lidská moudrost je proti mně míň než plivanec v moři. A jestli mi chceš být soudcem, je to, jakobys chtěl to moře vysušit fénem na vlasy.

Nechci být váš soudce, chraň Bůh, chtěl bych jenom… jestli to můžete nějak vysvětlit…

No dobře. Ale naposled. Dal jsem vám všem do vínku dvě věci — morální zákon, svědomí, abyste věděli, co je a co není správné, a taky svobodnou vůli. Že svoji svobodnou vůli využíváte k porušování morálního zákona, to je chyba vaše, ne moje. Teď se s vámi nebudu rozčilovat, vyříkáme si to až u posledního soudu.

A proč jste nám dával tu svobodnou vůli, když bez ní by bylo líp?

To snad nemyslíš vážně. I k pochopení života přece potřebuješ smrt. Kdybych vám sebral svobodnou vůli, zmizelo by ze světa zlo a neštěstí, ale logicky i dobro a štěstí. Nemohli byste se radovat ani milovat! Ale pojďme se bavit o něčem jiném. Teologie mě přestala bavit už v době, kdy jste ještě lezli po stromech.

Těšíte se na Vánoce?

(zjihle) No to víte, že jo. Kluk má narozeniny a půlka světa mu dělá narozeninový večírek. To by přece udělalo radost každýmu tátovi.

Myslím, že poslední dobou už není tématem Vánoc zrození Ježíše Krista. Z Vánoc se stávají svátky konzumu.

To každopádně, ale plytký konzum je jenom logické vyústění toho, jak po staletí žijete. Byl bych pokrytec, kdybych se na vás zlobil kvůli Vánocům.

Čekal jsem, že se mnohem ostřeji postavíte proti hromadění hmotných statků.

V zásadě nemám nic proti hmotě. Vymyslel jsem ji.

(12/2002)

Ostatní tvorba Štěpány Kučery publikovaná v Divokém víně:
DV 19/2005: Gladiátor
DV 15/2005: I. Život, II. Dílo a další
DV 14/2005: Úsměv Mony Lisy
DV 12/2004: Krátký výlet pana Broučka do 21. století
DV 11/2004: Venuše
DV 10/2004: Jezdec z neznáma (čtení pro pravé muže)
DV 10/2004: rozhovor s Karlem Miličkou
DV 9/2004: Kronika Rychlých šípů…
DV 8/2004: O chrabrém Alonzovi a krásné Veronice, Třísky z červené knihovny
DV 7/2003: Jóbova žena
DV 6/2003: Pan Neruda a paní Karolína (podpovídka malostranská)
DV 5/2003: Olympijské hry aneb Sokratův kohout
DV 3/2003: Mirek