Pavlína Pulcová

PRÁZDNOTA

Růžová bříška hýlů -
kapky krve loňských šípků
pod letošním sněhem
Hnízdo vychládá
Ledovými klouby mráz
roztlouká nenarozené v nás
a skřechýlými prsty vykrádá
skořápky blankytné
Sněhová něha dusí
Hýlí hvízdání
Pláč

OLOMOUCKÉ INTERMEZZO

myšlenek rej ve víru vzpomínek
hrejte mi varhany
pro mé uhranuté srdce
šepot moudrých z útrob věků
tam u Petraschova paláce
z výšky staletí shlíží andělíček
blažený úsměv - neboť přešel mor -
od hlavy k patě zlatozář reflektoru
když padne ořech tmy do ztichlých ulic
louskáček zvonu Panny Marie
rázem rozlomí mé srdce v půli
nakřivo

NEVIDITELNÉ PŘEDIVO

plamennou krví podlité oči
pomrkávají ve větru
drápky zaseknuté v těle tmy
neslyšně předou vlákna
budoucích látek
živým na onom světě
noc dušičková tiše vrní ze spánku

STŘEPY V SRDCI

zakleta v mrazu šedá myš
v závějích zmrzlá leží
nicota
tiše sněží

někdy i my střechýlími prsty
zebeme do krve
místo žil pruty rampouchů ledové
obrněni krunýřem
s mrazivým kouzlem obcházíme kraj

*H*A*I*K*U*

větru pochybností
jenž se tvého větrníku
zhostí - dík

*H*A*I*K*U*

vzhůru na koně
změnit chůzi v cval
dívat se za obzor - dál

*H*A*I*K*U*

mlhy úsvit tají
dlaně země ukrývají
prozření

*H*A*I*K*U*

vábí sladké žití
však leckdy přeslazeno
k nepožití

*H*A*I*K*U*

hřát se v tvé přízni smím
objetí sepne ti
tělo a duši

*H*A*I*K*U*

moudrý tuší -
tvrdá skořápka mnohdy skrývá
křehkou duši

*H*A*I*K*U*

bez ptaní
krystalek světla jas rozbíjí
zimě do dlaní

WIELICKA

světla v solných slojích
na stěnách smutně kolébají
duše horníků
jež lůno dolů
vypudilo
na onen svět

STÁŘÍ

chýlí hlavu
nánosy let zakalená tvář
prsty na deset západů
zamknuté klouby
klíčovou dírkou zebe samota
vyhaslá zář
přes obzor balkonu zimomřivý pohled plaše tají

na mezi mezitím zlaté petrklíče odmykají
jaro

POD SV. HOSTÝNEM

Zas Matka Země cudně zahalila zjara klín
zelení
a tělo zná tu Cestu - kterou prošel její Syn
v rukou svírá růženec
korálky kaplí v trávě rozházené -
křížová cesta

Opodál do polen nařezali
Svědomí
v hranicích zde leží - vidíš z dáli
zas bude sloužit člověku
zcela
do vyhoření
těla

XXX

Maxovi

Člověče!
Skloněný otazník pouhý oka mžik
nad hladinou jedinou

nebe se vodě dívá do očí
korunu stromu
plody tíží
k závrati
vysoko

Pod povrchem plodu - jádro myšlenek
rozlousknout nutí
jen jsi-li zralý k rozlousknutí

V KUNŠTÁTSKÉM ZÁMKU

Miladě

Kolem matky krouží roje hlasů
sboru zpěv
žhnoucí slunce do světelných pásů
vějíř skládá

Boží prst míří k prstu člověka
mystérium stvoření
zpěv póry břicha tělem proniká
pupeční šňůrou k plodu

A ví jen požehnaná
že prsty se brzo dotknou

NEDĚLNÍ KORZO

jako plíseň
plíživé tempo
rozlézá se
prorůstá masou
zahnívajícího maloměsta
hebká na omak
toxiny vyzývají:
zrychlete tempo
v každodenním umírání
škála gagů ve variacích
mezi karikaturami lidství
kráčím…potkávám…míjím…nalézám…ztrácím
na eliptické dráze nedělního korza
za okamžik startuje Ikaros
pro vyvolené

ZTRÁTY A NÁLEZY

Tam kde jsi ztratil dávné oči
třpytí se perly jitra
a straky času
v hnízdech stelou
lesk slepých očí

Snad kdybys vyšplhal k těm hnízdům
a nebo rozpomněl si
kudy tvé dětství chodilo
mezi lesy
plátýnka nebe v trávě poztrácená
ostrůvky pomněnek

XXX

stříbřité proudy kořenů
hukvaldských buků
plynou staletím
neviditelný pohyb
jenž přežil
svědky

O NĚZE

tiše na hebkém kožiše
ztajené šero dřímá v kotěti
vzápětí oddá se
něžným dlaním světla

HRÁČI

vlnitá střecha verandy
koulí skleněnky kapek
do hliněných důlků
pláčou usedavě všichni malí
co prohráli hru s časem
a kvapem zestárli

ZOCELENÍ

důtky deště bičují vyprahlou
až hmotné tělo nabobtná
pak vyklíčí nové rostliny
s plody o poznání odolnějšími

NA BECKOVĚ

Vrostlá v hradu
bráním slunci
vrhám stín
a zrak na trysk mraků
nehybný štít
pánů Odkudkoli
patřím
sama sobě
drolím se
kámen
tolikrát se zřítí
v řevu skal
uložená ozvěna

Přicházejí vyspravit propadlé…
vzpírám se…
Jak by mohli rozeznat to MÍSTO
kam vložit kámen?

PERSPEKTIVY

Cosi se vaří - kypí - syčí
na vařiči země
vousy svahu pelichají
po dlouhé zimě pole řešeta
děravá myšími labyrinty
Těžká je kovově modrá puklice nebe
tlačí ji pára z nitra země vzhůru
Probublává

U cesty stojí kříž
bez Krista

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Pavlíny Pulcové publikovaná v Divokém víně:
DV 73/2014: *** a další
DV 62/2012: *H*A*I*K*U*
DV 61/2012: *H*A*I*K*U*
DV 60/2012: *H*A*I*K*U*
DV 59/2012: *H*A*I*K*U*
DV 58/2012: Malé vítězství a další
DV 57/2012: Alibismus a další
DV 56/2011: ***
DV 55/2011: ***
DV 54/2011: Ve vaňkovce a další
DV 53/2011: ***
DV 52/2011: *** a další
DV 51/2011: Kodaň v Celetné a další
DV 50/2010: Po porodu, Toničce a další
DV 49/2010: Vzpomínky, ***
DV 48/2010: ***
DV 47/2010: *H*A*I*K*U*
DV 46/2010: ***
DV 45/2010: Na cestě
DV 44/2009: Proměny lásky a další
DV 43/2009: Když mrholí, Panenský Týnec
DV 42/2009: Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři a další
DV 41/2009: ****
DV 40/2009: Hora matky boží a další
DV 39/2009: Litva - Kurská kosa a další
DV 38/2008: Plavba do minulosti a další
DV 37/2008: Po turistické značce srdce a další
DV 36/2008: Gillesově ženě a další
DV 35/2008: Jarní, Třešně zjara
DV 34/2008: Nápěv, XXX a další
DV 33/2008: Tracyho tygr a další
DV 32/2007: Za doteky, Únava a další
DV 31/2007: V DOLU SV. JOSEFA, ŽIVOT a další
DV 29/2007: Odpuštění, Sevření, Smyslnost a další
DV 28/2007: RYZÍ OBRAZ (VE STÁJI) a další
DV 26/2007: *H*A*I*K*U*, S čechomorem a další
DV 25/2006: (vůně koní…)
DV 24/2006: Noční bouřka, XXX a další