na další stranu
Pavlína Pulcová
JARNÍ
na oblé bubeny pupenů
slunce tluče
protržená kůže
nezmaří prorůstání
to jen my
pučíme do sebe
TŘEŠNĚ ZJARA
nevěsty u cesty
čekají Amora
vzduch voní neřestí
příkazem ze shora
nastal čas sváteční
strojí se na vdavky
ženiši nelení
nejsou to padavky
nevěsty zarděné
zmámily je svody
květů dny sečtené
obtěžkají plody
ÓDA NA JARO
Gejzíry trylků padají z větví
v kosích tělíčcích sametově tmí se
na houpačce ze slunečních paprsků
svět se leskne
v korálcích ptačích oček
Co předčí však
hvězdy pampelišek ztracené v trávě
jež popadaly z noční oblohy?
Teď nikdo nemyslí na holé květní lůžko
a bílé chmýří šimrá jen jemně na spánku
XXX
Žďár nad Sázavou
kroky duní
do ticha Zelené hory
odhrnuješ závoje mlh
mnohovrstevnaté svědectví
ambitem bez konce
hledáš svou hvězdu
pomačkaný kapesník tváře
zakláníš ke klenbě
ohlušující ticho těch co prošli
do osamění
otálíš s návratem
venku tě ukamenují
slovy
XXX
Praha
Bzučící úl
Průmyslového paláce
medové plástve
naplněné sluncem
V oku
letargického psa
utkvělo nekonečno
V jednom okamžiku
na obloze
letí mraky
stuha tryskáče
kouř komínu
Skulinou v zábradlí
Nuselského mostu
to táhne dál…
|
