na další stranu
Otakar Dřím
Na leden
První kalendářní list
venku se bělá éra spodků
ráno je ostré jako hvizd
a jíní kvete na záchodku
Vpoledne slunce jako hlíst
se zakusuje v sadech Chotků
Man Ray ač vždycky byl si jist
paprskem oslněn zkazí fotku
Vůz dráhy jede jako píst
kok hyne v křečích ve výpotku
je hloupé psát a horší číst
je ráno hvizd polák nese vodku
Na únor
Město má dvě věže: kostel a závory
U závor popíná víno
u kostela je loretka
s hrobkou šlechtice z něhož
zbylo pár kostí a boty
černé lesklé vysoké botky
Dr Holý by jim řekl holýnky
Na březen
(du válčit)
Hned u dveří záchoda
kytka Jaká náhoda
Kněz má kaňku na rouše
črty matou Matouše
Babičky perou
U lesa čistý potok
Pralinky
Na duben
Maminka běhá žhaví klubky
v pokoji kde se trápí teploměrné čidlo
Před domem v blátě loňské šlupky
sestřička nejí nechce jídlo
Odlesky z kamen vrhají hrubky
na zeď noc bodne jako šídlo
v polévce marně tonou drůbky
Nechce jídlo
Tisíce malých angínek
tisíc podpálených tváří
Večer vybuchují oči maminek
kvůli tobě kalendáři
Na květen
Už letí můj známý
je vlahý vítr
Vánek Ivánek
Vítr Vítržník
Poledne vrhlo slunce
a veze mráčky v desetitunce
hemží se to jako sto koťat
Brouci starci sněhuláci
co nám zbývá?
Roztát
Na červen
Zdálo se mi
že jsem fík
Otec kotec babička krabička
strýc hic svak vlak tetka
papouškova letka
V neděli
byl hic krabička na procházce
s fíkem a náhle vlak ujel
papouškovi letku Výkřik
do snu pronik´
Oknem mi svítí
slunce národní podnik
Na červenec
Trápí mě kolika mrak měsíc polyká
děti už usnuly ve svých postýlkách
Jde lyrický básník jdou Ivo s Kačenkou
a pokračují v popínavých hrách
A skřítek tmy závitek
spí přikryt kontrihelem
On to je kdo za bouřky
tmu rozlouskne svým čelem
Na srpen
Jdeme na kopec
až na konec
(je to návod
čili poučení pro jednání)
postavíme láhev s medem
vložíme ruku a pak vytáhneme
Medúza
Na září
Kleště
uprostřed deště
(pozor jinotaj)
černí staříci na bílých saních
odletí na jih
Na říjen
Svatý Vojtěch z Nerudovky
sbírá saze do síťovky
On stále objednával vlísky
Pod obloukem se někdo žení
na chlapcově přirození
dosud otištěny kardinálské pysky
Máme nová saka
Vidíme scénu
Vpředu ženu
kousek za ní yaka
Jakoby si vzal
afrodisiaka
Na listopad
Král vyhání svých sedm dcer
že nejsou jeho holoubátka
Pod strání zrezivělý trenažér
je stříškou recentního Pátka
Navečer když chodníková hříž
před hotelem zavírá své hříšné oko
pán šel okolo a myslel na jidiš
červenými záblesky je natřen na divoko
Večer pane tkaničku vám zachytí
cukne jakoby se pokyn dal
dcery vyhnány králové už jsou zpiti
jsou Václav mezi nimi stál
Na prosinec
Kolébka kolébá
klímá vlas stařečka
polibky políbá
vlas dcerky matička
Za okny baronky
zbělelé závěje
zlé dobré dobré zlé
na kávě vidět je
Století haraší
jak sukně raných mší
jak sukně lásek předčasných
vždyť na stozích je ještě
sníh
|
