Jan Ziny Vávra

PŘITISKNI SVÉ TĚLO

Nech přitisknout mé tělo
K tomu tvému miláčku
Ať vidíme zda k sobě ladí
Až prolnou se jejich křivky

Kůže moje tvoji kůži hladí
A v zrcadle se spolu odráží
Ozářeny bočním světlem
Sluncem otevřeného dne

Přitiskni své tělo vonící

PAPERDELÉ

Paperdele, paperdelé
Vezeme se dolu z meze
Po prdele, po prdelé
Heleme se, koukejme se
Popridele, popridelé

Paperdele, paperdelé
Už se zase neseme se
Paprdele, paprdelé
Padáme a lezemi si
Do prdele, doprdelé

Peperdele, paperdelé
Z Temelína stoupá pára
Popridele, popridelé
Po vánocích stoupá váha
A do prdele, doprdelé

Paperdele, paperdelé
Zemi chybí jarní vláha
Popridele, popridelé
A půjde všechno
Paperdele, doprdelé
Do prdele

V SÍTI NA TAHITI

Luxusní deviace

V zavazadlovém těsném malém
prostoru mé hlavy spolu s mýdlem se tísní
kartáček na hlavy všech politických dásní

po vypadaných zubech předčasné ejakulace
nápadů nesmyslných jak zlepšit svět

Vstávám ráno za tmy znechucen do práce
protože chci platit daně a alimenty,
sociální odvody a důchodové odvody
chci se vzdát svobody na deset hodin dne
Ach, jak je to zvláštní, jak je to příjemné

Někteří lidé přišli na hazardní způsob
jak zbohatnout prací cizíma rukama
aby je nebolela jejich vlastní záda
Ukazují nám každý den, jak se to dělá
Neplatí, podplácí, podvádí a pak utrácí

Na hřišti vesmíru s růžovou sítí pravidla
jsou podle variabilního symbolu každému
jiná sudičkami rozdána, kdo se chytí
houpe se v síti na Tahiti s piňakoládou
nebo jako kapr k vánočnímu prodeji

HOROSKOP

Jsa lvem ve slunci zrozený
Mám rád ženy, víno a uzený

Kráčím světem v lesku zlata
Znám pohádky, tak život nekončí
Nohy víží hroudy bláta
To zlato v rukách je kočičí

Neschopní jsou schopni všeho
Za cenu nemalou svět sebou oslnit
Tak prudce vadnou ideály
A míjí se se mnou blahobyt

Divadelní představení bez potlesku
Zlato zbavené všeho lesku
Na hrobě jen hrubou desku
S nápisem – žil

Jsa lvem ve slunci v roce krysy
Živlem je mi oheň
A čísla 11 a 666 mám prý šťastné
Netvor a ďábel

:D Ďábelsky si užívám :D

TĚŽKÁ VOLBA

Večerem tma zatloukla oči klíny
A sny mě vzaly v tajemný svůj svět

Propast a strach nad hloubkou bezednou
Vysokých hor štíty trčely nade mnou

Propotil jsem triko i košili,
nachcal si do trenek
Nejsem hrdina bez bázně a hany
Nejsem bez strachu udatný rek

Když mně Bůh řekl“ „Jdi!“
Ďábel volal: „ Vole, nebuď blbej!“
Doufal jsem, že se rozední
že den nastane záhy
Jsem jen z masa a kostí zrozený
105 kilo živé váhy

Těžká volba, vpravo nebo vlevo
Těžká volba a nemožnost zůstat stát

Kokrháním mobilu sen
skončil v neutrální zóně

Stojím dál nad propastí
Hledám křídla pro svůj let

Ostatní tvorba Jana Ziny Vávry publikovaná v Divokém víně:
DV 84/2016: Městečko s prošlým časem a další
DV 82/2016: Úvaha o bohu a další
DV 80/2015: Kolovrat noci a další
DV 76/2015: Mlžná víla a další