Eduard Světlík

Původ žánrů

Nešťastná láska k jednomu člověku
stavidla lyriky otvírá.
Z nešťastné lásky k celému lidstvu
rodí se satira.

Rozpor

Kvůli citu ztrácíme rozum,
kvůli rozumu zase cit.
A tak je člověk, ať chce či nechce,
na obou frontách stále bit.

Když dva dělají totéž

Stavět se hloupým
chytrému člověku
občas svědčí.
Chce-li však hlupák
působit chytře,
má to těžší.

Výměna názorů

Děkuji, nechci.
Co se mi nabízí?
Abych ty svoje
vyměnil za cizí.

Trojčlenka

Když se dva perou,
třetí se směje.
Když se dva spojí,
třetímu zle je.

Holá pravda

Pravda má být holá?
To mě zaráží.
Pravda není striptýzová tanečnice
ani kráska,
co se sluní na pláži.

Proč by měla holá
vážit více?
Pravda nechť je neustále na stráži,
jinak příliš snadno
zostudí se.

Jenom ať se parádí
a pěkně strojí.
Dopřejme jí hedvábí i spěž,
kterou potřebuje k boji.
Ať je zkrátka vždycky šik a feš!

Na pranýři,
tam ať stojí
s hanbou
holá
lež!

Před rozvodem

Manželé po sedmi letech. Krize.
Žádnému z nich nejde o peníze,
jsou to lidé slušní, dospělí,
majetek si napůl rozdělí -
podle dohody.

Jenom jedno vášně rozjitří:
jak rozdělit děti? Tři.
Popsali už málem celý sešit,
chtějí všechno spravedlivě řešit -
ale jak?

Muž prohlásil: Vyřešit jde všecko.
Pořiďme si nejdřív čtvrté děcko!
Žena souhlasila. Dojata.
Narodila se jim dvojčata.
To je radosti!

Místo rozluky od lože, stolu,
manželé zůstali radši spolu.
A tak to má být.

Láska a nenávist

Častokrát si v duchu
kladu jednu otázku:
Není divné, co vše lidé
považují za lásku?

"Chci tě! Šílím!
Toužím po tobě!
Prahnu po tvé lásce,
po tvé osobě!"

Za tím vším je
víceméně skryt
hlavně záměr vlastnit,
majetnický cit.

A čím víc se
zištná láska přehřeje,
tím dříve se také zhroutí
všechny naděje.

Z takového citu,
v němž se leckdo vyžívá,
zůstane pak náhle
jeho protiva.

Láska a nenávist -
příbuznost víc než okatá.
Nejsou to však jen dvě sestry,
jsou to siamská dvojčata.

Pražské madony

S kočárky jak s vozy na závodní dráze
objeví se zjara houfně v celé Praze,
každá září jako lampión.
Všechno, co je na nich, přitahuje oči,
hlava se nám z toho každou chvíli točí
a v duši zní sladkobolný tón.

Včera ještě dívky, dnes už matky,
korzují se svými jezulátky,
sledovány nenasytným mužským pohledem.
Všechny jsou dozrálé k nakousnutí,
role madony však k věrnosti je nutí,
takže asi žádnou nesvedem.

Jsou teď ještě krátce, příliš krátce vdané,
aby stály o to, co je zakázané,
musíme si nechat zajít chuť.
Ztrácejí se v dálce, odplouvají, mizí,
hříšně nedostupné, beznadějně cizí,
což je věčná škoda buď jak buď.

Snad už příští jaro, dejme tomu,
nuda zvyku vyžene je z domu,
až ty jejich děti samy zavážou si tkaničky.
A my opět budeme mít šanci
zaujmout je svojí elegancí.
To už ale z madon budou paničky.

Důvěrná výstraha

Chcete být slušní, jak se sluší?
A stůj co stůj vždy důstojní?
Pak ochraňujte svoji duši
před morem kratochvilných dní.

Jen vážný člověk něco váží
a na vyšší post postoupí.
Odstraňte proto úsměv z tváří,
vše podezřelé do stoupy!

Namíchněte se na jed smíchu,
taková nemoc, to je moc!
Jinak vám zničí vaši psýchu
a bude pozdě na pomoc.

Všem vtipům tipec zatnout třeba
a dát to sežrat žertéřům.
Tím přijdou rázem o svůj chleba
a přijdou žebrat před váš dům.

Humor je nutno umořit,
satiru zase ztýrat,
abychom mohli v klidu žít -
a v strašné nudě zmírat...

Laskavě a něžně

Můj robot předposlední generace
je trochu starší, ale ať!
Zastane pořád hodně práce,
aniž bych u něj musel stát.

Pere a žehlí, celkem slušně vaří,
i děti rodit dokáže!
Jen s penězi zle hospodaří,
žijem od gáže do gáže.

Jinak jsem spokojený s jeho péčí,
která už trvá řadu let,
je tu však jisté nebezpečí,
jež nelze jen tak přehlížet.

Někdy se totiž začne chovat drze,
lehne si a řekne rázně Dost!,
zapálí si a zmizí v mlze,
vypoví náhle poslušnost.

Mám po novějším typu sáhnout radši?
Ne, ten má ještě více vad!
Čím je robot novější a mladší,
tím hůře se dá ovládat.

Může též dojít k jeho vzpouře
a tu zlomit je nesnadné.
Vrhne se pak do válečné bouře,
vítězně pole ovládne.

Často už také robot sáhl k tomu,
co zní jak špatná pohádka:
jednoho dne se ztratil z domu -
a vzal si s sebou robátka!

Tak dávám přednost starším značkám,
zásadně nechci nový typ.
Knoflíky s velkým citem mačkám,
jsem skromný, ale žije se mi líp.

Ostatní tvorba Eduarda Světlíka publikovaná v Divokém víně:
DV 67/2013: Němečtí epigramatici o umělecké tvorbě
DV 65/2013: Perný den
DV 64/2013: Překlad z tvorby německého kabaretiéra Otty Reuttera
DV 63/2013: Z cestovních reflexí
DV 62/2012: Církevní restituce a další
DV 61/2012: Ze satirického slovníku
DV 60/2012: Sedm jednou ranou
DV 58/2012: Výběr ze Satirického slovníku
DV 57/2012: Epigramy
DV 56/2011: Autorský rádius, Babyboxy a další
DV 55/2011: Hora Říp a další
DV 54/2011: Nomen omen, Parlamentní debata a další
DV 52/2011: Skousnete to? a další
DV 48/2010: Jean Eiffel a další
DV 47/2010: Z německých epitafů
DV 46/2010: Epigraf, Co je bajka? a další
DV 45/2010: Antický básník, Poeta a další
DV 43/2009: Vojákův povzdech a další
DV 42/2009: V Modré mešitě v Istanbulu a další
DV 41/2009: Galerie mravů a nemravů a další