Eva Eiramová

POUR FÉLICITER

Je to dobrý
ještě mi to píše
Nový rok vloudil se k nám tiše
ubitý Silvestrem
a plný dýmu

V kalendáři
si nalistuji zimu
falešně plnou zahálky

Na fotce kočka kráčí sněhem
vedená instinktem
a prostým světa během

mně ale z dálky
zavoněly
fialky

PRVNÍHO LEDNA

Co se mi dneska v noci zdálo…?
Ne, už si nevzpomenu,
snad jen málo….
Pár rozostřených obrázků.

Celý den myslím na lásku.

Jak nehmotná je
a jak snová.

Třeba….
No, třeba přijde znova
tak,
jako přišla tuhle noc.

Ten sen si beru na pomoc,
od večera až do svítání,
od narození do skonání,
z Nového roku do Vánoc.

VTEŘINA NA MOSTĚ

Do vlasů luceren
se vpíjí kapky deště.
Na čele zaváhají ještě,
blýskavé jezírko
se na okraji chvěje.
Pak proudem padá
zlaté světlo k zemi,
jako když klučík
čůrá do závěje.

Ze tmy se na podstavci směje
svatý Ján,
v oblouku mostu
z obou stran
tím světlem
občůrán.

V kapse mi pípla esemeska.

Jak krásná noc je dneska!

LEDNOVÉ DOPOLEDNE V MATURITNÍ TŘÍDĚ

Hodina se lepí
jako hustá bramboračka.

Křída skřípe po tabuli
mými zuby,
kluci v poslední lavici
spí.

Vpravo kdosi zívá,
uprostřed se svačí
a testují se šminky.
Dívka u okna si čte.
Aspoň něco.


Na kalhoty mi padá
vlastní mozek
v křídovém prachu,
houba
nacucaná octem
mi pálí krk
už beztak sevřený
šedivým kolárkem blátivého dne.

A zázrak.

Děti stojí
a tleskají.
Křičí
a tleskají.
Žijí
a tleskají.

Hulákáme všichni
s tvářemi obrácenými k nebi.

Padá sníh.

MEZI MEZEMI

Omezeni mezemi
vedeme své kroky
po zemi
a mezi dané meze
vměstnáme
listopad i březen.


V mezích těchto mezí
stále
jenom
mezi.


Chce se mi dýchat,
aspoň na chvíli.


A nechat meze mezemi,
rozložit tělo jen tak po zemi
na vysoké mezi
mezi motýly.

Ostatní tvorba Evy Eiramové publikovaná v Divokém víně:
DV 98/2018: Jezerní kotlina a další
DV 68/2013: Staré fotografie a další
DV 65/2013: Maturita z češtiny a další
DV 64/2013: Příběh, Sborovna a další
DV 10/2001: Hromnice, Popelec a další