Květa Švecová

* * *

Zhasněte všechny zámky
Zvedněte mosty
Světem se toulá bílý kůň s hořící hřívou

Hrají varhany
Na poslední chodbě v prvních dveřích
Kůň olizuje bránu
Posli troubí a nesou orchideje
Kůň v černém poli a čarách bloudivých
hledá malé červené skvrny
pro požáry vášně
pro hořící stodoly
jak barevná světla gotických oken
jak obětní oltáře uprostřed léta

a nikdo nehasí
jen přilévá vína
pukají mříže
Věže poklekají před strašným zázrakem
A lidé odcházejí pít
ze zapomenutých studní
Kůň s jednou zlatou náušnicí
se ubírá dál

A nad to všechno někdo nezúčastněný
zavěsil slunce
nazelenalé
okolo s párem černých čar

Pohled vzhůru

noc je černá kočka
s přeraženým hřbetem
která svými drápy proškrábává
do nebe díry
která se zachytává
o komíny
a zanechává na nich
uhelnaté chlupy

toto zmrzačené zvíře
je ploužící se
nepokoj
s přeraženým hřbetem
kalnýma očima vyhledává
některou pomalejší hvězdu
a marně skáče po zenitu
protože s každým novým světlem
se musí belhat
do svých zapomenutých domovů

a my musíme pomalu taky domů

(publikováno v pátém čísle Divokého vína, 1965)

Ostatní tvorba Květy Švecové publikovaná v Divokém víně:
DV 11/2004: Ty jsi náš strom
DV 6/2003: Pudřenka, Kabelka a další