Michal Černík

VEČEŘE

Jídelní stůl je krásný až k nevíře
když ho obsadily plné talíře

Jídlem ale nenakrmíš slova
a zamlčená pravda neokorá

Zatínáš zuby zatínáš pěsti
i ty chceš být miláčkem štěstí

Dneska večer se ještě ohlédni
Každý den je tvůj poslední

PÍSEŇ O DUŠI

Duše má duše má
jsi pravda nebo lež
Duše má do jakého světa
mne odvaneš

Duše má duše má
s obavou se ptám
Byl můj osud ten pravý
nebo to byl klam

Duše má duše má
dokaž za mne život položit
Duše má duše má
i s jinou duší tu mohu žít

Duše má duše má
co když jsi pouhý dech
Tam nahoře pozdravuj
tady mne ještě nech

VESELÁ PÍSNIČKA

Co zbývá z mého života
to si dožiju poctivě

Ani korunu ani dvě
nebudu dlužit nikomu
a dobré slovo jako poslíčka
lidem pošlu přímo do domu

Co zbývá z mého života
to si taky řádně vychutnám
Ochutnat dám každému
hlavně když nebudu sám

Co zbývá z mého života
to si taky vypiju do dna
Kmotřička se zpozdí o sto let
a bude na mne hodná

POSLEDNÍ PÍSNIČKA

Živote ke mně si těsně lehni
budeš mne celou noc zahřívat

i když se po ránu nerozední
i když tě smrtelně uštkne had

Marně chceš svoji smrt odložit
a potom ještě a ještě ve mně žít

Kmotřička brnká ti celé dni
na struny ze žil a tepen a šlach

brnká ti písničku poslední
až ti už nezbyde ani ten strach

OPTIMISTICKÁ PÍSNIČKA

Až budu zase živý
nikdo se tomu nepodiví

Budu se procházet oblohou
kolébán vánkem houpy hou

Jako svatý sestoupím na zemi
a blaze bude mi

Odložím svoji svatozář
ponesu si jen svoji tvář

Budu se procházet ulicemi
prodírat se mezi lidmi všemi

A nikdo se tomu nepodiví
že jsem tu zase vesele živý

I smrt bude překvapeně zírat
že se na ni neumírá

UČTE SE Z MÝCH CHYB

Kdybyste se učili jen z mých chyb
bylo by vám mnohem líp
To byste ze své radosti ušili
květiny na louce a bílou košili
a žili byste mezi anděli
co se s vámi o štěstí rozdělí
Lidičky milí aby vám bylo jasné
i moje hříchy jsou jenom krásné
To byste se probouzeli každé ráno
a láska by měla pro vás zotvíráno
Kdybyste se učili jen z mých chyb
to by na světě bylo všem líp

ZAMILOVANOST

Až se do mne zamiluje štěstí
hned se obejmeme bez řečí
Jen ho nesmím přivést do neštěstí
to žádnému štěstí nesvědčí

Až se do mne zamiluje lež
omluví se že nemohla dřív
Řekne jenom: „Hochu teď se těš
budeš bohat zdráv a dlouho živ!“

Až se do mne zamiluje život
hned mu vyčtu že až k stáru
Ach to pak u nás bude živo
duší ba i tělem budu patřit jaru

Až se do mne zamiluje mládí
ó my se budeme mít strašně rádi
Prošlé roky se už neodváží
nabídnout mi neurvalé stáří

Ostatní tvorba Michala Černíka publikovaná v Divokém víně:
DV 122/2022: Fotografika
DV 110/2020: nová čtyřverší
DV 104/2019: ***
DV 100/2019: Rituál, Metamorfóza bytí a další
DV 99/2019: Modlení k bohyni lásky a další
DV 98/2018: Pracovní nástroje, Vteřina a další
DV 93/2018: Neklid, Občanské verše a další
DV 88/2017: Závrať, Prameny zpěvu a další
DV 87/2017: Lidské světlo a další
DV 86/2016: Stačí i málo, Šumění a další
DV 83/2016: Právo trávy, Vykoupení a další
DV 77/2015: Dobrý den!
DV 73/2014: Mizérie, Přemožen životem a další
DV 72/2014: Samozřejmá země a další
DV 69/2014: Vůle k životu, Poddanství a další
DV 68/2013: Verše zimní a vánoční
DV 65/2013: Kam chodí cesty, Čechy a další
DV 58/2012: Trochu jako modlitba a další
DV 57/2012: Čtvero ročních období a další
DV 55/2011: Čechy, Polabí a další
DV 52/2011: Čtvero ročních období a další
DV 50/2010: Kdyby všechno štěstí a další
DV 46/2010: Tajemství, Milenecké poučení a další
DV 43/2009: Do čtyř světových stran a další
DV 41/2009: Ptaní, My, pointa života a dalšé
DV 37/2008: Kniha lidských přání, Přípitek a další