| na další stranu Petr Koubek
	  
Text není redigován.		
		 ***
Životem tvým projde čas jak branouVěci jak parťáci podzimem rzí
 Slova tvá složila píseň ohranou
 Papírem je nejlíp zatopit
 A přesto; zde jsem, tady mám byt
 Tady mě najdou a ocení
 Tož pojďte, kecy ranhojiči
 Snad jste ten poklad na jehličí!
 RANHOJIČ V NOCI
Úhořem nabroušená plťse zahryzla do pořezaných lýtek
 člověka. Naděje uzavřela průtok
 z mokřadu chapadla kliky mrtvých
 stromů sekyrou nebo nožem
 zajet pod hladinůůů
 
 strupatý vlnatec tam sídlí
 okrouhlým zadkem hráz rozdírá
 břehy dře
 v růžovém parnu tlení bydlí
 přítel Na hoře
 ***
Vlčice v temném přehozuklaněla se v tanci maskám
 středověké zdi tleskají do modra
 ta fena je taky pták co klove
 pod kůži ve svých hrách
 a bezodtoká místa nenechává
 
 střecha popraviště
 tvojí hudby
 sestřičko má
 na dně PET lahve
 řečiště konkláve slyš
 pak nezamlč, co tunelem
 tu lidu setsakra; a svatého
 nese se a zní
 ***
miluji…čí víno v krvi nesu
 strýček milosrdný, jménem Bund
 a zítřek
 trn v trní
 
 ruce nohy k podlaze
 hašené vápno hýčká konvalinky
 Tvých rukou
 v těle mém – očima, smysly –
 v svět všední vetkaném
 ***
Já nejsem, já ne-vinentak tu myšlenku je třeba hnát
 když se ptám
 kdo za to může
 že vidím tě tu spát
 a smím tě jarním deštěm zvát
 než rozpustíš se mi v něm
 (PANÍ) DANIELE HODROVÉ 
slovo vzlíná kruhemkvět nehledaný
 tak jako ho zjara stromem
 nemají
 milenci
 BIZARDNÍ NÁKAZA 
Lepra – nemoc, která hryžeLepein – loupat, odloupat
 Lupi – Lupy??!
 Lupus
 Pesči vlk
 REMINISCENTIA KOMEDIAE 
Bez ostří mozekbez zubu kous
 bez knih kniha tvá
 je pajda potácivá
 to já, nesčtělý chlíva
 pod sukně paní dr. Hodrové
 se dívám
 
 a vidím – holé dásně sebe
 jak nečet sem ty básně
 tY klubka slov a knih
 a mozek? Kosti!
 hlava popelu vražená do knihovny –
 mezi hadr a pokoru
 v vázu váz.
 TURRIS DIABOLICA 
Proč není mi asi dánotyto dny se rozpadat?
 tady: v milosti domova si číst
 a spřádat hrdinské cesty
 bez biče a slov
 v dekách se válet
 pít čaj jako sen
 a tam: s přáteli v téže plnosti
 po hospodách pohulovat
 a nechat si společně modlitbou
 protékat báseň, prostor
 svůj další den
 *** 
Nad dědinou po loučceuviděl jsem
 děvu jinou
 po stráňce se poroučet
 ku mně, ku mně, ai!
 odejít nenechai!
 
 zlý vlk tam stál
 v nohách pramen kůry
 zrak z nozder mu plál
 měl Zvůli
 a hlad
 jsou prostě situace také
 kdy ti mobil nepomůže
 ale strom, ale strom
 *** 
Údolím rezaté řekychodím hledám sem a tam
 nepláču, vše pohnojím
 a vykydám
 pečlivě jak ledy lámu
 s kamarády, sám
 každý plave na svým prámu
 k vám, bezbřehým a nekonečným
 saním tmám
 ***
Houževnatě bránímoči slaně deštivé
 aby nevzplály
 přirozeně, plamenem
 Tygra v skoku
 do svých hoven
 která sbíráme po staletí
 do hrdla drinku
 kudykam, kudyven
 ***
Bůh mlžných stránísi dovolil svalit svůj prsten
 do cesty pannám
 jako své přání
 v hořícím olší
 Nebel, Nibelung
 z bezbřeha září
 vítězství síly
 na schodech chrámu
 černého kvil
 po polích hastroš
 Smrt si to pílí
 v záloze ještě boj
 Poslední
 V PASTI SMYSLU
V skřehle svituptáčka zpěv
 se vzbudil
 proč, chce snad
 by se život zrodil?
 síly vydal vstříc
 teroru zeleného hladu
 plodil pro strom, zpěv či
 pro žížaly plodil
 a křídlatý hmyz?
 *** 
Černá slečnaČerná paní!
 u pultu lékárny stála
 bezděčně se rozbíhala
 do všech čtyrech stran –
 v mé hlavě se vaří
 koncentrovaná káva
 se šlehačkou posedět
 slova a chvíle věků vztek
 slehnout pod sebe
 jak nebe!
 ***
jehličí z cesty zateklo do sklajak v japonské hře o oči
 knoflíkem otočíš – zředěna je tma
 ***
Po použití WCumyj sobě ruce!
 (zápis z hajzlu:
 tedy, pravda !!)
 ***
Jsi jak dobrý strážce, bratře Janeve chvíli nevědomého ležení
 dáváš mi nasát slanosti z mlhy
 oblohy dopředu bez konce
 - páry na křídlech -
 protože jestli jsi ty a je věčnost
 pak je to let pod nebem
 jarní cela dává tvář
 s měsíčným polibkem
 a doteky
 skrze mříž
 
 3. 5. 2005
 
 
 
 apendix a-podstata :-)
 DAN FIBICH 
Radku Fridrichuv Macondu země Bludný
 vynášíš pach tlení na kříž
 schodišť, mostků a cest
 nad krámy knih a zdobných slov
 vynášíš, co?
 
 modrou a zlatou nad tupohlavců logiku
 pánů pátečníků
 - i v nás -
 vzhlédni!
 na kříži, kterýs narýsoval sám
 to Kristus, živý, Ochránce stáda
 tajného utrpení
 životů všech nás
 vymahatel a odhadce
 
 jsi víc katolík
 než kdekterý
 dominik či Halík
 Porok!
 než kdejakej Kuběna
 s estébáky (skoro)
 jedna rodina
 |