literární časopis založený v roce 1964

Archiv divoké vinice

Jindřich Štreit slaví 75!

Jindřich Štreit je totéž co Jindra ze Sovince. Sovinec je hrad, pod nímž Jindřich sídlí. Je o něm známo vše, a tak jen doporučuji prolistovat jeho fotografie na www.divokevino.cz a na www.jindrichstreit.cz. Ať žije Jindra ze Sovince, nejpracovitější fotograf, kterého znám!
L. H.

224. děťátko bylo odloženo do babyboxu v Nemocnici Přerov!

Je to holčička, asi šestidenní, vzorně oblečená, s čepičkou s fialovými pruhy, zabalená ve fusaku s obrázky zvířat. Pojmenoval jsem ji Zoe podle vnučky velkého mecenáše babyboxů Petra Bečičky z brněnské počítačové firmy 100MEGA Distribution, s. r. o. Zoe byla prvním děťátkem, které jsme při slavnostním otevření babyboxu nové generace v roce 2019 odložili, samozřejmě jenom na několik vteřin. Holčička Zoe potvrdila moji zkušenost, že děti do babyboxu jsou často odkládány vzápětí po sobě. Tentokrát to byl chudý ženich Jaroslav v Pelhřimově 23. srpna, následovala jej 24. srpna oblečená, tedy bohatá nevěsta Barbora v Prostějově, a do třetice 27. srpna ve 13:36 v Přerově odložená Zoe. Kromě dudlíku k ní dárci přiložili i papírovou dokumentaci. Ví bůh, co se v hlavách nešťastných rodičů odkládajících děti děje…
Zoe dostane do kolébky dárek od České mincovny, a. s. – tradiční zlatý dukát, jímž naše spřátelená společnost obdarovává všechna odložená děťátka. Holčička Zoe je desátým letošním děťátkem, čtvrtým přerovským a 122. holčičkou. Ať žije Zoe! Vivat, crescat, floreat!
Babydědek Lu, 602 305 139.

Český zářez do svědectví o pandemii

Knih na téma pandemie je jako máku. I těch, které jsou společným dílem hned několika tvůrců. Americká antologie Global Insides je ale trochu jiná. Její stvořitelka Debra Leea Glasheenová v ní propojila desítky autorů z celého světa. Za Česko pak oslovila žurnalistu a spisovatele Ivana D. Hladíka.

Text: Lucie Lipská

„Ano, pořád se budeme urážet, nadávat, ale taky zase dotýkat a smát, potkávat, jen tak si povídat, líbat se a svírat cizí dlaň. Vytřepeme ticho z koberců a záclon, zaplníme ulice. Budeme víc sami sebou. Vlastně postačí, že 'budeme víc'. Budeme jako motýli, kteří až uzavřeni před vším tak samozřejmým do kukel poznali, jak křehcí jsou,“ zní závěr povídky Motýli českého autora Ivana D. Hladíka, jíž přispěl do třetího dílu antologie Global Insides vydaného začátkem prázdnin v USA. Kromě něj se na knize podíleli básníci, spisovatelé i fotografové z Belgie, Brazílie, Dánska, Francie, Spojeného království, ale třeba i Botswany, Ománu, Palestiny, Nikaraguy a dalších koutů světa.

Všechny propojila bývalá učitelka a současná spisovatelka z amerického Wiskonsinu Debra Leea Glasheenová, autorka dystopického román pro mladé s názvem Backbiters. „Oslovila mě na jaře s tím, že některé mé práce našla na internetu a líbily se jí. Nabídla mi možnost zapojit se do knihy s podtitulem The Vaccine,“ řekl Hladík. Glasheenová v ní potřetí mapuje dojmy autorů z období, o němž všichni doufáme, že končí. „Máme za sebou dlouhé a úmorné měsíce lockdownů, smutných zpráv, omezení a řada lidí také bohužel ztrát blízkých. Na každého z nás ta doba měla jiný vliv. Mnoho lidí přišlo o práci, téměř všichni o kontakt s rodinou, přáteli a kolegy. I o pocit samozřejmosti v různých ohledech našich životů,“ míní Hladík.

Právě tento pocit ve svém příběhu zmiňuje. Týdny osamění, kdy nám dělaly společnost jen věci, které jindy coby vybavení bytů nevnímáme. Vzpomínky a opatrná setkávání. Na první dojem melodramaticky pak Hladík přirovnává každého z nás ke křehkým motýlům. „Věřím, že v určitý okamžik jsme se křehce cítili všichni. Nevěděli jsme co bude, dlouho jsme se obávali i o život. Nepoznané děsilo lidi vždycky a s koronavirem jsme něco takového okusili,“ řekl. „Běžné věci, jako zajít si do restaurace, do kina nebo divadla nebo jen tak někam vyrazit s přáteli, to bylo najednou pryč a museli jsme to zvládnout. S o to větším očekáváním se teď vracíme k normálu a doufáme, že tentokrát už konečně pandemii porazíme.“

Jak ale autoři mnoha podobných děl tvrdí, zapomínat na to období bychom neměli. Každý takový titul je svědectvím o složitých časech, které si nikdo z nás neuměl ještě před dvěma lety ani představit. „Ta kniha není fňukáním ani nějakou ‚černou kronikou‘. Je prostou zpovědí různých lidí prožívajících stejné či podobné věci v různých koutech světa, kulturách a podmínkách,“ dodal Hladík.

Debra Leea Glasheen a autoři z celého světa
Global Insides, The Vaccine
Vydal: Chalant Publishing, 2021
Počet stran: 202

Česká verze povídky Motýli
https://www.ivandachshladik.cz/l/motyli-global-insides/

Foto: Archiv D. L. Glasheen, Jakub Poláček

Karel Sýs vydal novou knihu!

Tato kniha šla do sazby 15. 12. 1988. Měla vyjít v roce 1990 v nakladatelství Československý spisovatel. Ihned po převratu však /staro/nové vedení rozhodlo knihu nevydat. Snad o to více má co říci právě dnes.
Knihu právě vydalo nakladatelství FUTURA, Praha 1, Politických vězňů 9.

Karel Sýs vydal novou básnickou sbírku!

Nová básnická sbírka Nepřijatý hovor, která s neobvyklou otevřeností tepe lidskou lhostejnost, jak ji přináší konzumní společnost.
Autor vydal vlastním nákladem v Nakladatelství Jan Weber.

223. děťátko je holčička v babyboxu Nemocnice Prostějov!

Prostějovská holčička odložená 24. srpna ve 13:15 potvrdila, že děti se odkládají do babyboxů vzápětí po sobě. Navázala na Jaroslava odloženého 23. srpna v 10:26 v Pelhřimově. Holčička je prvním děťátkem odloženým do prostějovského babyboxu otevřeného od roku 2013, v roce 2021 je devátým děťátkem v babyboxu a skóre holky versus kluci zvýšila na 121:102 ve prospěch holčiček.
Pojmenoval jsem ji Barbora podle dcery hlavního dárce prostějovského babyboxu Petra Bečičky, šéfa brněnské počítačové firmy 100MEGA Distribution, s. r. o. www.100mega.cz. Petr Bečička je služebně nejstarším mecenášem babyboxů. Poprvé přispěl v roce 2007 na zřízení babyboxu ve Zlíně.
„Je krásná! Váží 2 700 gramů a měří 48 cm. Byla pečlivě oblečená, celá v bílém, zabalená v plyšové dece. Pupečník měla podvázaný gumičkou do vlasů,“ řekla mi primářka dětského oddělení Nemocnice Prostějov Lenka Šigutová.
Dukáty do kolébky od šéfa marketingu z České mincovny, a. s., ceskamincovna.cz/ Jaroslava Černého se jen sypou, novorozená Barbora dostane další z nich! Snad to Českou mincovnu finančně nezruinuje.
Zítra, tj. ve čtvrtek 26. srpna instalujeme babybox nové generace v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj. Původní bedýnka tam za jedenáct let pomohla vstoupit do života třem děťátkům.
Ať žije Barbora z Prostějova! Ať žijí Barbora a její tatínek Petr Bečička, šlechetný dárce!

Babydědek Lu

222. děťátko je klučík Jaroslav odložený do babyboxu v Pelhřimově 23. srpna!

Jaroslav vstoupil do světa v červené cestovní kabele zabalený do ušmudlané deky, nevykoupaný, čerstvě narozený, s pupečníkem podvázaným gázou. „Je vitální, ale byl trochu podchlazený, tak jsme ho dali do inkubátoru,“ referoval mi zástupce primáře dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov Karel Medek. Jaroslav navázal jako druhé pelhřimovské děťátko na mediálně velmi známého Karla Spěváčka, odloženého 2019, rok a půl starého chlapečka, který po nemocnici běhal a chtěl rohlík.
Klučíka jsem pojmenoval podle šéfa marketingu České mincovny, a. s., Jablonec nad Nisou, ceskamincovna.cz/Jaroslava Černého, autora nápadu obdarovat všechna odložená děťátka tradičním zlatým dukátem do kolébky.
Jaroslav je osmé letošní děťátko. Skóre odložených klučíků versus holčiček posunul na 102:120, holčičky samozřejmě vedou.
Ať žije Jaroslav Pelhřimovský! Sláva! Ať žije Jaroslav Černý z České mincovny, a. s.! Ať žije Karel Medek, lékař, který malého Jardu ošetřuje!

Babydědek Lu, 602 305 139

Jana Reichová Galerie Nový Svět zve na výstavu!

Karel Hvížďala má 80!

Opakovat, že Karel Hvížďala je známý spisovatel a novinář, by bylo nošením dříví do lesa. Takřka neznámé je, že Karel publikoval svoje básničky už v roce 1965 v tištěném Divokém víně. Gratluji, Karle! A přidávám Tvé básničky staré 56 let.

Slova do dýmky
Jako děti si sice leháme na vítr,
ale teprve jako staří odlétáme,
kdežto život je někde uprostřed.
Připadalo mi to,
jakoby děda ta slova na zápraží vymlčel do dýmky:
Vidíš, lidé jsou krásní
a zaslouží si člověka!
Podívej, ta hezká dívka
mi ukazovala na Václaváku podprsenku...
Nebo ten starý výměnkář ještě za humny křičí,
kam ty kachny neletí...
Snad jedině faráře jsem viděl
vysvěcovat kostel nenávistí.
On totiž nevěřil, že lidé věří,
neboť taky nevěděl, že k tomu, aby začalo jaro,
stačí dívčí prs.
Já vím, velebníčku,
už vás slyším, co mi na to řeknete,
že i socha má někdy tak hebká ňadra,
že by se dala souložit.

Ale, velebníčku, vidíte...

Klukovské motýly
Na divadle
promítají
tykadla reflektorů
hazardní hru vějířů
blednoucích stínů člověka
do běloby
chtivých zálivů duší
kde
třeba
zablikají
nedožité květy vzpomínek

Proměnily se v klukovské motýly

Loutkářka Šárka Váchová slaví narozeniny! Gratuluju!

Milan Kuzica odhalil novou sochu.

Dobry den Vazeny pan Hess,
prikladam informaciu o soche Harmony, ktoru som odhalil v sobotu 1.8.


(Bronin text vznikol pri procese navrhovania sochy, pred rokom, takze tento budem aktualizovat)
Socha Harmony (Harmonie) odkazuje k řeckému slovu „harmos“ vyjadřující soulad, rovnováhu protichůdných sil, vzájemné spojení nitra s vnějším světem. Podle řecké mytologie byla Harmonia dcerou dvou protikladných božstev – Area, boha války a Afrodité, bohyně lásky. Pro čínskou filozofii je pak vyvážením kosmických původních sil jing a jang.
Přestože je navrhovaná socha svou zcela zjednodušenou formou a materiálovým zpracováním odlišná od svého přírodně rozmanitého okolí, vytváří s ním harmonický celek. Její leštěný povrch odráží a zároveň přijímá krajinu a dění kolem sebe. Barevnost bude určována přirozeným světlem, měnit se v zeleni nebo jiskřit ve sněhových dunách. Nedominuje, naopak vychází z proporčních měřítek dohledných vrcholů, které jí zase dopřávají vyniknout při pohledu na ně. Dílo zobrazuje téměř androgynní bytost vyváženou lidskou přirozeností, sjednocující v sobě ženské i mužské vlastnosti, jemné i silné linie. Do jisté míry přesto převažuje ženský element – metafora přirozenosti, čistoty, přírodní jednoty. Gesto pozdvižených rukou směrem k příchozím připomíná vždy otevřenou náruč a k nebi meditaci. V hotelu Harmony budou novou sochou symbolicky vítáni všichni, kteří hledají odpočinek klidnou relaxací i fyzicky náročnou aktivitou v Krkonošském národním parku.


Socha je z Nerezu, vysoka je 6 m.

Prajem Vam zdravie a prijemne dni,
Milan Kuzica


„Harmony“ sculpture relates to the Greek word „harmos“, which expresses a concord and balance of antagonistic powers, and a mutual connection between the inner and the outside world. According to Greek mythology, Harmonia was the daughter of two opposing deities – Ares, the god of war, and Aphrodite, the goddess of love. In Chinese philosophy it is a counterpoise of archetypal cosmic powers yin and yang. Although the designed sculpture in its completely simplified form and material differs from surrounding landscape diversity, together they create a harmonious unit. The mirrored surface of the sculpture reflects and simultaneously accepts surrounding landscapes and events. The colour scheme will be determined by the natural light and will change in the greenery or glitter in snow dunes. It is not dominating; on the contrary, it is based on the scale of nearby hills, which, on the other hand, enable it to come out when looking at them. The work depicts an almost androgynous creature balanced with human nature, unifying in itself women´s and men´s features, gentle and strong lines. In a way, though, the woman´s element is still predominant – a metaphor of casualness, cleanliness, and natural unity. The gesture of uplifted hands towards the visitors reminds of ever open arms and towards the skies of meditation. In the hotel Harmony, all who seek rest through calm relaxation, as well as physically demanding activity in the Giant Mountains National park, will be in a symbolic way welcomed by this new sculpture.

221. děťátko je holčička Lenka v Pardubické nemocnici! Sedmé letošní!

Holčička vstoupila do nového života dvířky pardubického babyboxu 30. července v 9:14. Stala se sedmým letošním děťátkem, devátým pardubickým a 120. holčičkou. Pardubice postoupily na třetí místo v počtu odložených děťátek za Prahu a Brno. Lékařka ve službě mi řekla: "Je vitální, dnes narozená." Vlasatá holčička příliš oblečená nebyla, ale dárce ji zabalil do látkové pleny.
Holčičku jsem pojmenoval Lenka podle pravé ruky Vojtěcha Nováka, šéfa Květiny Novák Praha, a. s., Lenky Barákové. Květiny Novák Praha, a. s. právě obdarovaly spolek Babybox mimořádně velkorysým darem a staly se tak hlavním dárcem babyboxu v Rokycanské nemocnici, který otvíráme v říjnu 2021 s pořadovým číslem 81.
Doufám, že odložení Lenky v pardubickém babyboxu podpoří moji snahu otevřít babyboxu v Nemocnici Chrudim, jež je součástí Nemocnic Pardubického kraje.
Lenka byla odložena přesně 13 let po otevření babyboxu v Pardubicích, který jsme již vyměnili za babybox nové generace. Při otvírání bych nikdy nevěřil, že právě v Pardubicích bude odloženo tolik dětí.
Česká mincovna, a. s., obdaruje tradičně Lenku zlatým dukátem do kolébky! Děkuju České mincovně a jejímu marketingovému šéfovi Jaroslavu Černému!
Ať žije Lenka! Ať žije Vojtěch Novák, šéf Květiny Novák Praha, a. s., třetí největší dárce babyboxů!
Babydědek Lu

Dušan Spáčil přeje Karlu Sýsovi!

Na dalších třicet!

Jedna ze zásadních opor Divokého vína (první verše tady - dle Ludvíka - otiskl už v roce 1965!), šéfredaktor LUKu a hlavně skvělý básník Karel Sýs se dožívá pětasedmdesáti. Přál jsem mu na oslavě v ulici Politických vězňů dvacet dalších aktivních let, ale Karel byl nespokojen. Trval na třiceti. A řeknu vám – on to dá! Přesvědčil o tom i dalšího z gratulantů - spisovatele a básníka Luboše Y. Koláčka (na snímku s Mistrem).
Dušan Spáčil.
Foto: L.Y. Koláček

Karel Sýs slavil 75!

Slavilo se tradičně v jedné ze zasedacích místností ÚV KSČM v pražské ulici Politických vězňů. Vlastní narozeniny se konají 26. července. Osobně jsem si Káju vychutnal při společném obědě s Jirkou Žáčkem na pražském Nebozízku. Karel je v dobré kondici a srší vtipem a šarmem. Gratuluju, milý Ká! Lu

Marco Polo sochaře Milana Váchy roste do krásy!

Milan Vácha pracuje na konečné podobě jezdecké sochy mého úspěšného dostihového koně Marco Polo. Socha má už připravenou i bronzovou tabuli. Obdivovali ji i Antonín Hess a Ludvík Hess junior. Děkuju, Milane!

L. H.

Jiří Žáček a Karel Sýs vydali nové knížky.

Kdo učí ptáky zpívat se jmenuje knížka Jiřího Žáčka. Rudolf Faukner - český Verne se jmenuje knížka Karla Sýse.
Oba mi své knížky věnovali a oslavili jsme je společným obědem v restauraci Nebozízek na Petříně. Taky jsme si připomněli 75. narozeniny Karla Sýse. Gratuluju, milý Kájo.
L.H.

Dušan Spáčil zve!

Sousoší Jana Žižky na koni se skrývá ve Všenorech.

Zcela neznámou jezdeckou sochu Jana Žižky můžete najít ve Všenorech na Berounce. Hledání není snadné, a tak vám napovím, že nejprve musíte najít krásný domek se zahradou a rybníčkem v majetku vlídného a vstřícného inženýra Milana Kříže. Vlídný muž mi umožnil projít přes svou zahradu ke stráni, na níž umístil někdy před sto lety Edmund Teyrovský, majitel pražských čistíren a barvíren, hledanou sochu. Ze zahrady Milana Kříže k ní vede schodiště střežené dvěma lvy. Všechny plastiky jsou vyvedeny v betonu. Jan Žižka a jeho kůň jsou v nadživotní velikosti. Na objevení tohoto jezdeckého sousoší jsem velmi pyšný.
L. H.

Milan Vácha umístil jezdeckou sochu. Zatím papírovou

Marco Polo v pískovci se každý den pod údery Milanova dláta přibližuje podobě. Sochař přijel na Hájek s papírovou skicou sousoší a rozhodl, kde bude umístěna. Pod sousoším bude masivní betonový základ.
L.H.

Protiruské panely na Praze 6.

Projížděje Vítězným náměstím, řečeným Kulaťákem, v pražských Dejvicích, věnoval jsem pozornost několika velkým panelům s protisovětskou tématikou. Na Kulaťáku bývala v letech 1972-1990 socha Lenina sochařů Boženy a Ludvíka Kodymových. Sochaři tvořící svá díla jistě tuší, že sochy nejsou nesmrtelné, zvláště, když jsou poplatné době. Na Kulaťáku jsou kromě protiruských panelů také Housenka Kurta Gebauera a Meteorit Michala Gabriela. Kulaťák nemá na plastiky štěstí. Můj desetiletý synek Antonín panely vyfotografoval, a tak vám je přináším, abyste z nich také něco měli. Nevím, kdo je zbudoval, ani nevím za čí peníze. Je zcela jisté, že nejsem obdivovatel Ruska, ani jsem nebyl přívržencem Sovětského svazu.
L.H.