na další stranu
Archiv divoké viniceČekání na knížeteHodiny stojí čelem u zdi Kalouskův pejsekKdyž vidím stařenku, jak nese svou větvičku Husovi, totiž volební lístek „Knížepánu“ (pozor, je na to zákon 61/1918 Sb. z 10. 12. 1918, jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly): „On má ve světě styky a pomůže nám“, babičku právě se vracející z lékárny, kde ji tvrdý pejskovod, jenž vodí na špagátku svého poslušného obranáře, okradl, když slyším: „Vždyť to říkal pan Kraus v televizi!“, když slyším, že je Karel „sexy“, uvěřím, že půlka národa je snad už perverzní, masochisticky ochotná lízat panský bič. „Nechá nás pohrabovat klásky, sbírat houby, nevezme nám ani maliny, ani ostružiny…“ Co si myslí o prezidentských kandidátech Václav BártaTEĎ KDYŽ MÁME, CO JSME CHTĚLI… První babybox na domově důchodců na světě!O zřízení babyboxu v táborské nemocnici jsem usiloval tři roky marně, přestože během té doby ve městě našli dva odložené novorozence – živého objevil venčící se pes na břehu Lužnice v igelitce, druhý takové štěstí neměl - ležel mrtvý na betonu před panelovým domem. 54. český babybox bude v G-centru, domově seniorů těsně vedle nemocnice. Poděkování za to patří ředitelce Jaroslavě Kotalíkové, jihočeské vicehejtmance a protagonistce babyboxů Ivance Stráské i táborské místostarostce Olze Bastlové. Děkuju, milé dámy! Děkuju Zdeňku Juřicovi a jeho firmě MONTEL v Náměšti nad Oslavou. Jarka Kotalíková, ředitelka domova seniorů, řekla: To jsem ráda, že tu bude život nejen končit, ale občas taky začínat. Babybox otvíráme v pondělí 4. února ve 12 hodin za přítomnosti jihočeských přátel babyboxů v čele s Ivankou Stráskou a Milanem Štěchem, jimž jsme já i babyboxy mnohé dlužni. Děkuju hlavnímu dárci Nadaci České pojišťovny a jejímu předsedovi Richardu Kapsovi, přispěli už po třetí.
Nová sbírka básní: Aaen Jan Kratochvíl – Zapomenuté tichoMáte rádi veršem nevázanou poezii nebo miniatury? Pokud ano, mohla by vás zaujmout nová básnická sbírka Aaen Jana Kratochvíla „Zapomenuté ticho“. Kniha se dotýká mysticismu, magie, mezilidských vztahů, interakce jedince a společnosti. Kresbami ji ilustrovala Markéta Weinlichová. Vyšla v limitovaném nákladu 99 ručně číslovaných výtisků a jde o druhou autorovu tiskem vydanou sbírku (prvotinu vydalo pod názvem „Začátek bez konce a Konec bez začátku“ kulturní sdružení Loreta). Více informací a ukázky z autorovy nejen literární tvorby naleznete na internetových stránkách www.aaen.sweb.cz Ludvík je naivka i pesVidíte a to mě vůbec nenapadlo! A přitom, pane Janasi, máte vlastně pravdu. Ludvíka Hesse skutečně považuji za naivního lidumila! Myslím, že jinak by nejspíš nikdy nevznikly české babyboxy - a dávno zaniklo Divoké víno. Ostatně soudím, že nejsem sám, kdo ho právě proto, že je "naivní lidumil" má rád. No a co se týče poezie, znám ho nejen jako laskavého literáta, ale i jako přísného "strážného psa", který hned tak někoho do "svatyně literatury" nepustí. Kolikrát mi třeba jen vynadal kvůli chybám v interpunkci... Zkrátka celý tento spor je jen nedorozumění, myslím, že ve skutečnosti se náš názor na L.H. moc neliší. Vidíte a to přitom mluvíme oba česky a rádi píšeme básničky. Bůhví proč jste použil bůhví proč>Dobrý den, vážený pane Spáčile. Za všechno může Vaše věta ve "Slovo úvodem":>"Mám dojem, že Hess bůhví proč každého, kdo dal do Divokého vína povedenou básničku, povídku či třeba obrázek, považuje za součást své literární rodiny, kterou chce chránit".Duch Vaší úvahy sice pro pana Hesse vyznívá kladně, avšak sousloví "bůhví proč", a nakonec i přirovnání k tendencím z konce 19. a začátku 20. století, budí ve mně dojem, že pana Hesse staví do světla naivního lidumila a národovce, který kdekomu cokoliv opublikuje, aby měli všichni radost (aby se nikomu nic nestalo, hlavně jemu ne)... Odpověď panu JanasoviVážený pane Janasi,přiznám se, že mi není zcela jasné, co vás na mém předešlém článku vlastně rozčílilo. Jen jsem využil americké statistiky k úvaze o budoucnosti knih. Podobně zmaten z vaší reakce je prý i pan Ludvík Hess. Možná by bylo dobré,kdybyste důvod svého naštvání blíže specifikoval. Vzkaz Zdeňka Janase Dušanu SpáčiloviPro pana Dušana Spáčila. Utajené trumfy printu Jsou papírové knihy už na cestě k zániku, vytlačí je elektronické čtečky a tablety? Ukazuje se, že odpověď nemusí být vůči „printu“ tak pesimistická, jak by se na první pohled nabízelo. Napadne vás to při podrobnějším čtení výsledků statistického průzkumu v teritoriu, které je v knižních trendech onou „zemi, kde zítra už znamená včera“. Tedy v USA. A to i přesto, že z tohoto ohlédnutí, publikovaného v posledním vydání Publishers Weekly v loňském roce, vyplývá, jak i v předešlém podzimu klesl počet dospělých Američanů, kteří si v tomto období přečetli papírovou knihu (z 72 procent na 67), zatímco počet čtenářů alespoň jedné e-knihy vzrostl na z 16 na 23. Novoroční otazník starého vydavateleDvaceti dvouletá minulost Vladimír Stibor přeje RadostRadost
Požádal jsem taky Karla Sýse!KAREL SÝS Petr Cincibuch a dodává L. F. Němec:Do nového roku Poprosil jsem Jirku Žáčka, aby vám, moji milí, napsal přání do nového roku.Luďku, posílám novoroční čtyřveršíčko do Divokého vína: 81. děťátko do babyboxu přinesl Ježíšek až na Štěpána v 19:19 do brněnské Nemocnice Milosrdných bratří!Dvanácté brněnské babyboxátko je chlapeček, a tak se zákonitě jmenuje Zdeněk podle výrobce nové generace babyboxů Zdeňka Juřici - MONTEL Náměšť nad Oslavou. Mohl by se jmenovat Petr podle hlavního dárce Petra Bečičky, majitele společnosti 100MEGA Distribution z Brna, Petr by mohl být i podle doktora Petra Lavického, jenž drží službu na novorozeneckém oddělení. Josef by mohl být podle ředitele nemocnice Josefa Drbala, Mirek podle porodníka doktora Nováka, jehož jsem dlužníkem. Mohl by být i Štěpán, neb se narodil na druhý svátek vánoční. Podle předchozího ředitele, s nímž jsem první moravský babybox v roce 2005 domlouval, by se mohl jmenovat Daniel Rychnovský. Jenže je to ZDENĚK. Petr Lavický mi řekl, že klučík je starý jen několik minut, váží 3220 gramů a měří 50 cm. Neonatolog si dokonce myslí, že je to K. P. čili kápéčko, děťátko narozené koncem pánevním. Každopádně je to zdravý kluk! Ať žije Zdeněk, Petr, Mirek, Josef, Daniel! Jsou Vánoce a já se neubráním radosti. Hurrááá! PF od Miloně ČepelkyLetos jdou svátky s napětím, Vánoční idyla 2012Paňmáma doma zametá Kdekoli se shromáždí...Minulý týden jsem se jako autor zúčastnil literárního čtení. Dosud jsem se podobným akcím spíš vyhýbal. Jednak mám hlásek jako konipásek, jednak jsem na dosavadních literárních večerech získal důvodný dojem, že moje recitace připomíná strojový překlad. Vlastně jsem si na takových akcích vždy připadal jako jako žáček na školní akademii! A to je, přiznejme si, v šestapadesáti dost hloupý pocit... 80. děťátko v ostravském babyboxu!Zrovinka dnes jsem novináři na otázku odpovídal, že osmdesáté děťátko je na spadnutí během hodin. Pět minut po půl osmé odložil neznámý dárce do babyboxu v Městské nemocnici Ostrava chlapečka. Jak mu budeme říkat, moji milí? Co říkáte jménu Alexander? Dobrá, bude se pracovně jmenovat Alexander, příjmením třeba Veliký. Je to sedmé děťátko v ostravském babyboxu. Hezké Vánoce, milý Sašo! |
|||||
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.