literární časopis založený v roce 1964

Archiv divoké vinice

Můj osmiletý syn Tonda považoval sochu Jana Husa za ..?

Udělali jsme si s dětmi výlet na hrad Krakovec, který je mi blízký i tím, že můj přítel Milan Vácha, akademický sochař, u hradu postavil sochu Mistra Jana Husa. Krakovec byl místem posledního pobytu kazatele před odjezdem k soudu, jenž rozhodl o jeho upálení.
Tonda sice občas hrad pojmenuje Krkavec, ale tentokrát mě potěšil i prohlášením, že socha znázorňuje Václava Havla.
L. H.

19. 9. 2019

Dnešní datum je poskládno ze samých mých oblíbených čísel. Tak vám to, moji milí čtenáři, sděluji, mám rád číslo 19, číslo 9, i číslo 2. Celý den jsem očekával nějaké zjevení. Nepřišlo! Jenom těch 55 let od 19. 9. 1964 tu visí ve vzduchu - memento mori.
LH

Jan Nedoma zve na křest své nové knížky!

Rok lemounů volně a samostatně navazuje na životní cesty protagonistů, které jsme poznali v předchozím Nedomově románu Bratranci. Jestliže kdysi naši bratranci vysedávali s tehdy ještě disidentem Václavem Havlem v hospodě Na rybárně a později, již s prezidentem, se u něho ocitli na Hradě a s revolučním kvasem i v parlamentu, tentokrát nás zavádějí dokonce až do pater nejvyšších, jak politických tak majetkových. Díky nim navštívíme světové metropole, New York, Paříž, Moskvu i exkluzivní destinace s exkluzivními kráskami, navíc vždy patřičně vyzbrojeni miliony a platinovými platebními kartami. Protože Rok lemounů lze žánrově charakterizovat jako román humoristický, lze na ono nejvyšší patro, na prezidenty, krále, šlechtice, oligarchy i najaté vrahy shlížet s pobaveným odstupem.
V knize se nešetří ani sexem, jak by ne, erotika a sex k životu patří, ale i když jsou v románu zhusta podány skutečně až velmi odvážně, vždycky je i v tomhle ohledu jasně rozeznatelný autorův pobavený, ironický i sarkastický tón, odstup i nadhled. Nedomovy romány Rok lemounů a Bratranci spolu s jeho povídkovým souborem Jak jsem se nestal spisovatelem, vytvářejí pitoreskní trilogii, která mapuje poslední půlstoletí života naší vlasti, včetně současné slavné globalizace. Vyprávění je vtipným zrcadlem uplynulých let. S laskavým autorovým nadhledem se bavíme detaily, které bychom jen stěží mohli považovat za reálné. Leckdy se můžou zdát skoro až fantaskní. Ale strom života je velmi košatý, a trocha nadsázky k němu patří.

Šárka Váchová zve na výstavu!

Daniel Pitín zve na výstavu do Rudolfina!

Karel Sýs vydal svoji další knížku

Právě jsem vydal novou sbírku básní Velká inventura. Kdo by měl o ni zájem, prosím, napište mi. Prosím o sponzorský dar 100 korun, v případě zaslání poštou 150 korun.
Zdraví Karel Sýs, karel.sys@futura.cz

Jiří Altmann zve na výstavu!

Píše mi bratranec Rudolf Dundr, veterinář a botanik!

Mařinka rolní

Nekvetla u nás dvě stě let.
Teď vrátila se, já spatřil její modrý květ.
Je tuze vzácná, krásná, také tajemná.
Skrývá se lidem, však v písni slovem utkvěla.

Teď v suchém létě přišel její čas.
Vrátila se i po těch létech a bude čekat zas.
Je útlá, drobná, bezbranná.
Když ale kvete, je celá tuze nádherná.

Ten její blankyt s vůní mysl prozáří.
Kdy opět vykvete, však říct se nedaří.
Spatřit, co dávno odešlo a vrátilo se zpět.
To mysl potěší, proč ale čekat opět tolik let?






Lu, stvořil jsem tuhle rýmovačku pro Tebe, protože Tě mám moc rád… Je to o mém letošním mimořádném nálezu. Nalezl jsem u Úštěka již dvě stě let nezvěstnou drobnou ale blankytně modře kvetoucí a opojně vonící Mařinku rolní. To mne a i ostatní botaniky moc potěšilo. To se v dnešní době, kdy všichni botanici již všechno viděli, někomu jen tak nepovede. Tak se pokochej, a ahoj Ruda.

196. děťátko je Tomáš odložený do libereckého babyboxu, je 16. letošní, 2. dnešní!

Tomáš vstoupil do snad lepšího světa jako šesté liberecké děťátko. Je poněkud odrostlý, má čtyři měsíce mým odborným okem posuzováno. Potvrdil tradici, že děťátka vstupují do světa po dvou nebo i po třech v krátkém časovém rozmezí, je to po ranním Jirkovi druhé dnešní nechtěné lidské mládě.
Liberecký babybox jsme otvírali v roce 2008 s tehdejším ředitelem nemocnice MUDr. Luďkem Nečesaným a za penízky Nadace Komerční banky, a. s. - JISTOTA jako desátý babybox v pořadí. Nadace má nového vlídného předsedu Ing. Tomáše Doležala a podle něj jsem klučíka pojmenoval. Podle slov tiskového mluvčího Václava Říčaře je kluk na první pohled zdravý, čistě oblečený a navlečený v jakémsi červeném přenosném zařízení. Skóre holky vs. kluci 110:86.
Ať žije Tomáš Liberecký! Ať žije Tomáš Doležal, předseda Nadace Komerční banky - JISTOTA, jež pomohla skočit do života svými 61 babyboxy 65 děťátkům!
Babydědek Lu

195. děťátko celkem, 15. letošní!

195. děťátko v babyboxu Zdravotnické záchranné služby v Hradci Králové, letošní patnácté, třetí hradecké!

Jirka mi telefonoval ve středu 21. srpna ve 2:14 ráno. Byl zabalený v bílé dece podobné zácloně a pracovnice záchranky mi potvrdila, že je to novorozený klučík na první pohled zdravý, vážící 3 290 gramů, oblečený v body. Z babyboxu jej vyzvedl MUDr. Tomáš Veleta a odvezl jej do hradecké nemocnice. Jirka je třetí královéhradecké děťátko z babyboxu, po dvou holčičkách první klučík, patnácté letošní, 85. kluk celkově, holčičky stále vedou 110:85.
Pojmenoval jsem jej po MUDr. Jiřím Maškovi, s nímž jsme babybox 19. září 2011 otvírali, tehdy řediteli záchranky, dnes poslanci a stále příteli.
Ať žíje Jirka z babyboxu! Ať žije doktor Jiří Mašek!
Babydědek Lu

Jindřich Štreit zve na výstavu!

Píše mi Jiří Žáček!

Úplňk
V poslední době jsem se znamenitě potěšil četbou knížek psychiatra Radkina Honzáka Babičku potrkal jelen, Dědeček potrkal jelena a Všichni žijeme v blázinci. Chytré, vtipné a poučné příběhy ze života lékařů a pacientů nepochybně našly spoustu vděčných čtenářů. A když jsem nedávno v knihkupectví spatřil útlou knížečku, připomínající sbírku poezie, okamžitě jsem po ní sáhl. Že by MUDr. Honzák psal básně? Taky že ano! Že to je poezie křtěná humorem, o tom svědčí už název Úplňk. Mistr nonsensu Morgenstern by z té knížečky měl radost. Posuďte sami:

Psychosociální stres
Když se nervy dají na pochod,
chvěje se smrk, borovice, bříza,
zalézají strachy božstva vod,
vlády chopila se hypofýza.

Hypofýza, hypotalamus
na ksichty si napatlají šminky,
aby skryly nechutný svůj hnus,
a jdou buzerovat nadledvinky.

No vida, málokterý básník nechá čtenáře nahlédnout do tajností mediciny!
Ano, všichni žijeme v blázinci, ale blázinec, kde psychiatři píšou verše, se mi jeví jako koutek útulný a příjemný k přebývání.

Jiří Žáček

Milan Kuzica zve na výstavu!

„12“ sochařská instalace, 2019 dubové dřevo (částečně kolorované), čtvercová šachovnicová ocelová platforma, 315 x 315 (výška 275) cm „Brány“ a „Cesty“ výběr 12 listů z grafických cyklů, 2012–2014 kombinovaná technika, papír, různé formáty Námět instalace „12“ symbolicky vyjadřuje úzké sepjetí židovské a křesťanské kultury. Podle Starého zákona židovský patriarcha Jákob Izrael rozdělil zemi mezi svých dvanáct synů, považovaných za předchůdce dvanácti kmenů izraelského národa. Každému ze synů měl Jákob na smrtelném loži požehnat, určit symboliku v podobě drahokamu, ikony a barvy vlajky, předznamenat charakter a osud každého z kmenů. Jejich počet poukazuje na přímou souvislost s Novým zákonem. Ježíš Kristus totiž ustanovil dvanáct apoštolů, aby hlásali evangelium. Proto bývá apoštolské kolegium označováno za zakladatele nového Izraele. Číslo dvanáct reprezentuje mnohé významy ve vědníc h oborec h jako matematice, astronomii, fyzice a chemii nebo anatomii. Neodmyslitelný význam má ve všech kulturách, náboženstvích a posvátných kultech. I když instalace poukazuje primárně na vzájemné přesahy židovského a křesťanského společenství, nevyhne se jistě ani dalším významovým asociacím. Sochařská instalace je složena z dvanácti nekonkrétních skulptur. Z větší části je jejich forma přiznána v naturální, zdánlivě neopracované, surové podobě materiálu. Odlišné průřezy objekty odhalují nitro (duši) každého z nich – působí jako adaptované, vyhlazené, barvené plochy, jejichž obrysové linie částečně konkretizují jednotlivé tělesné tvary. Asociují trýznivé dějiny izraelského národa a raného křesťanství. Konfrontaci přírodních a syntetických materiálů umocňují vzájemné barevné kontrasty. Charakter instalace se mění vzájemným působením objektů a světelnými podmínkami. Barevná ; a tvar ová interakce se odehrává na ploše evokující šachovnicové pole. Variabilita jednotlivých skulptur v komunikaci s pozorovateli ovlivňuje nejen vizuální působení celku, ale i výklad děje. Aplikuje principy šachové hry ve společenských vztazích. Součástí výstavy je výběr dvanácti grafických listů z cyklů „Brány“ a „Cesty“. Tyto abstraktní experimentální grafiky zhodnocují nejen autorův cit pro barevné vidění, ale umocňují i téma výstavy odkazem k cestám a branám Jeruzalémským. Bronislava Kuzica Rokytová, kurátorka výstavy

Oldřich Damborský vydal novou knížku!

Dějiny psychologie do konce 19. století Milana Nakonečného!

Další publikací prof. Milana Nakonečného jsou DĚJINY PSYCHOLOGIE DO KONCE XIX. STOLETÍ (Praha /Kroměříž, Triton 2019, 567 str., váz.). Obsáhlé dílo začíná pojednáním o "stínové duši" v homérském období a je dovedeno až do období pozitivismu, kdy na konci 19. stol. se psychologie odděluje od filosofie a stává se autonomní empirickou vědou užívající soustavně také experiment. Poslední kapitola je věnována kořenům některých směrů, které byly ve zkoumání duševního života rozvinuty až v násl. 20. stol.(např. psychoanalýza, gestaltismus a další). Kniha se vyznačuje tím, že její autor uvádí témata, s nimiž se v jiných dílech této kategorie setkáváme, jako jsou např. psychologické aspekty starořecké magie, renesančního hermetismu, středověké mystiky, vědeckým sporům o možnosti posmrtného života duše (spiritismus) a dalším. Vystupuje zde také celá řada jmen, kterým autor věnuje mnohem větší pozornost, než je tomu v jiných dějinách psychologie 19. stol., protože jim připisuje mnohem větší význam, než tomu bylo u jiných u historiků psychologie zvykem (jako byl např. C.G. Carus, který silně ovlivnil dílo S. Freuda, S. Kierkegaard, W. Dilthey a další). V české původní i přeložené literatuře k dějinám psychologie je to dosud dílo obsahem nejrozsáhlejší a co do pojetí zajímavě osobité.+ L. H., vyznamenaný Milanem Nakonečným uvedením mezi přáteli, jimž děkuje za mnohostrannou pomoc (na prvním místě). Děkuju já, milý Milane!

194. děťátko, čtrnácté letošní, první v České Lípě!

V pátek 26. července v 6:40 ráno po šesti letech poprvé zavrzala dvířka v českolipském babyboxu a přijíždějící primář gynekologie Miloš Volek byl svědkem vyzvednutí děťátka z babyboxu a také po něm chlapeček dostal jméno Miloš.
Mluvil jsem i s ředitelem nemocnice Ing, Pavlem Markem a pak s lékařem ve službě doktorem Martinem Deákem, který mě ujistil, že chlapeček je zdráv, dnes narozený. Na pupečníku, který byl oddělen odstřižením, má uzel a byl otřený od mázku. Váží 3360 g a měří 49 cm. Malý Miloš upravil skóre kluci versus holky na 84:110. Počet bezdětných babyboxů se snížil na 21 oproti 55 využitým. Ať žije Miloš!

Restauroval jsem rodový erb v Pcherech-Humnech u Kladna!

Moje prababička se jmenovala za svobodna Durasová a od ní odvozuju své pokrevní příbuzenství s rodinou Duras, pánů na stejnojmenném hradu v Lot-et-Garonne v jihozápadní Francii. První Duras přesídlil do Čech s Janem Lucemburským, další při válkách hugenotů s papeženci. Durasové byli hugenoti, jeden z nich dokonce velel hugenotské armádě a všechno prohrál. Hugenoti se rozprchli do Evropy, a taky do Čech. Usídlili se na statku v Želenicích číslo 1, který koupili od města Slaný. Statek je v majetku rodu dodnes.
Část rodiny Durasů žila v Pcherech u Kladna, kde se narodil první český mezinárodní šachový velmistr Oldřich Duras (1982-1957) a jeho sestra Božena Durasová (1985-1961), jež používala umělecké jméno Bolenka Durasová a byla známou operetní subretou v období první republiky. Provdala se za sochaře Jana Štursu a po jeho smrti udržovala milostný vztah s Oskarem Nedbalem. Zpívala roli Heleny při pražské premiéře Polské krve.
Rodový erb před domem v Pcherech-Humnech 3 vysoký ke třem metrům a složený z pěti pískovcových kamenů se nebezpečně nakláněl, a tak jsem požádal sochaře Milana Kuzicu, aby jej restauroval. Vytvořili jsme betonový základ, asi metr napravo od původního pomníku a Milan Kuzica na něj kameny přemístil, spojil je tradičním románským cementem, pomník očistil a napustil impregnací. Děkuju Milanu Kuzicovi!
L. H.

Samožer LH publikuje recenzi. Velmi lichotivou!

Karel Sýs, který čte všechno a všechno archivuje, mi poslal recenzi, jež potěšila autorovu duši a ego. Naleznete ji v příloze. LH

193. děťátko v babyboxu, 13. letošní, 2. nymburské, 62. v babyboxech Nadace Komerční banky JISTOTA!

V titulku se dočtete skoro všechno, takže doplním, že nymburské nechtěné děťátko je holčička, kterou jsem pojmenoval Kateřina na počest milovnice dětí a protagonistky babyboxů Kateřiny Susak, členky správní rady Nadace Komerční banky, a. s. - JISTOTA. Nadace podpořila svými korunkami zřízení 21 babyboxů a ve své šlechetnosti pokračuje v podpoře vyměňování starých bedýnek za babyboxy nové generace.
Dětská lékařka nymburské nemocnice mi neochotně potvrdila, že několikadenní Kateřina je v dobré kondici. Nymburský babybox byl zřízen před deseti lety s pořadovým číslem 25 a na své první děťátko, klučíka Davida, si počkal do letošního 11. března, Kateřina se přidala za tři měsíce. Zvýšila skóre holčičky versus klučíčci na 110:83. Nedělejte z toho poměru žádné statistické závěry, jsou to jen zajímavá čísla.
Ať žije malá Kateřina! Ať žije Kateřina Susak! Ať žijí všechny Kateřiny, zvláště ty, procházející mým životem, a jak jistě chápete, nemohu je všechny vyjmenovat.
Babydědek Lu

192. děťátko, dvanácté letošní je klučík Tomáš odložený do babyboxu v Nemocnici Havířov!

Tomáš se mi ukázal v mobilním telefonu a hned jsem pochopil, že se jedná o klučíka odhadem zkušeného laika, za kterého se považuji, asi ve věku čtyř měsíců. Malý Tomáš byl dobře oblečený do žlutých dupaček, bílého body a modrých ponožek, zkrátka fešák!
Ptáte se jistě, proč se jmenuje Tomáš..? Pojmenoval jsem jej na počest Tomáše Talaše, člena Správní rady Nadace Komerční banky, a. s. - JISTOTA, svého přítele, profesionálního tatínka čtyř dětí, jenž azylový dům našeho spolku zásobuje oblečením, hračkami a plenami. Myslím, že Tomáš Talaš je jedním z největších protagonistů babyboxů a milovníkem dětí.
Kromě sestry Věry jsem mluvil s náměstkyní nemocnice Mgr. Renatou Tydlačkovou, která mi informace potvrdila.
Tomáš je dvanáctým letošním děťátkem a druhým havířovským, první byla holčička Miládka odložená 27. května 2019. Malý Tomáš upravil skóre kluci versus holky na 83:109!
Ať žije Tomáš mladší! Ať žije Tomáš starší!