na další stranu
Ladislav Landa
* * *
Chtěl bych být
seschlé ňadro stařeny
chtěl bych být strom
jemuž už shnily kořeny
chtěl bych být shnilé
poslední jablko v almaře
chtěl bych mít jiné touhy
než tyhle zvrhlé tužby lháře
Kolo
Za zasněženou plání
stojí černé stavení.
V tom starém černém stavení
sedí čtyři páni.
Prvému chybí oči,
druhý nemá uši,
třetí neví, že svět se točí,
čtvrtý zná jen, co se sluší.
Tihle čtyři páni
jsou spravedlnost světa.
Byli nám sem sesláni
— je to jejich meta.
Do jara nevydrží
Do jara zajde
řekli si
při pohledu na dívenku
plnou bujaré síly
mládí a nadšení
Do jara zajde
usnesli se
škoda jídla
škoda pití
škoda všeho pro ni
Nechme ji v cele
A opravdu
a skutečně
dívenka do jara zašla
Exkurze v kanále
Pampelišky nám tu sice nerostou
ale když tyhle fekálie usušíme
a pohnojíme jimi louky
je tam hnedle
pampelišek plná prdel
Dva
Na rány kladli si
jitrocel
na hlavu lopuchový list
aby jim nežhnulo do očí
slunce
aby je nepálily žahavé kopřivy
a potom obrněni láskou
nazí se vrhli
do strniště
* * *
Bim
Bam
řekl jsem vesele
Ale nikdo tomu nerozumí
A tak jsem smutný
* * *
Upadáš
v narkotický spánek
Možná máš
zrovna špatný den
Svým dechem
dělám v tvých vlasech vánek
Jsem mechem
dokud nepřijde den
* * *
Když ráno
padne ti slunce do pokoje
Napsáno
máš na čele znamení
Dvě tváře
jedna z nich je moje
Z polštáře
proberou se ze snění
Nevím kam
odejdu až se vzbudíš
Možná sám
nebudu moci žít
Sněd jsem jed
a jsem otráven tudíž
Sladký med
tvých očí jsem neměl pít
* * *
V tramvaji na místě pro invalidy
sedí v rohu má hlava
hoří v líci žhne rudým plamenem
nevím zda je to ta pravá
Havran průvodčí
vykloval mi oči
z uší mi kape andělský zvuk
V tramvaji na místě pro invalidy
sedí má hlava
Jsem celkem fešák kluk
* * *
Umíraje hladem
bojím se cokoli sníst —
bylo by mi špatně
z přežrání
Balada za zády
Potok hučí, šumí lesy,
skoro stejně jako kdysi,
hučí stejně jako tehdy,
když táhly vojsk tu hordy.
Stále klidně hučí
a na tom mu nezáleží,
poslouchá-li jej Čech či Němec,
Nor či západní Senegalec.
Stejně ukrývají houštiny,
ať jsi pronásledovatel či pronásledovaný,
stejně láká k ukrytí díra
jeptišku i pionýra
a komáři se neptají,
koho v noci bodají,
ať vraždíš či nevraždíš jejich bratry,
přece krev ti vysají.
Zelené hory si stejně dělají legraci
z dýchavičných dědků,
jako přirozenou hradbou byly
našich předků.
Je jedno mlze, jestli nehodu zaviní,
prší, slunce svítí, vítr fičí,
jen člověk někdy bezmocně mlčí.
Přijme stejně bažina
kněze jako špióna
a ptákům je jedno, komu zpívají.
Smrt koně
Drasticky cením
svoje žluté zuby
zatnuté do žlabu
v agonii
A všichni řvou:
Dobijte ho ať se netrápí
Až pak přijde
bělovlasý stařec s puškou
(když jsem byl hříbě
jezdíval na mně)
a hladí mě na čele
Cítím chladnou hlaveň
na lysině vedle oka
a potom —
zase jsou tři metráky
čerstvý koniny
* * *
Zásadně zavrhuji rasismus
(Chameleon)
* * *
Více světla
(Lampa)
* * *
Jsem pro další rozvoj plavectví a vodních sportů
(Vodník)
* * *
Šetřím elektrický proud
(Rozbitá výbojka)
* * *
Využijme nezkrocené podzemní živly
(Nájemník ze suterénu)
* * *
Jak lvové bijem o mříže
(Chovanci z ústavu choromyslných)
Ztečení hory
Nejsi mrtev tikají ti hodinky
od maminky
darovaná šála tě hřeje na zádech
tvůj ztichlý dech
rozehřívá k životu lišejník
ač zimou ztich
Umíráš
Ležíš v krvi pod skalou
první a poslední
který se odvážil a odváží
a hora zahanbena k smrti
stydí se a odvrací
když tvé tělo odvážejí
|
