na další stranu
Eva Frantinová
DRTICHOD
Kroky co vedou do temnoty
kroky co vedou do Nikam
a Nikam to je zde
pobřeží nevábné
škobrtneš třeba o schod
a otec tě doprovází
otec o kterém řekneš
ze schodů ho srazím
ó fotře náš který jsi zůstal
věčnost má mastná ústa
strčí nás do kabelky
jak posmrkané kapesníky
když syna vezou na prosekturu
a jelen nese desatero
lesem supermarketů
lesem v kterém se zpívá o zdražení
jako z kůrů
zatímco dítě se ptá:
a co děláte vy
seděla jste někdy na traktoru ze 70. let?
Já ano
V muzeu
Aby měl tatínek radost
Ne on u toho nebyl
Ale řeknu
Ale řeknu mu to v pátek
A v pátek se v antikvariátu
Vypařily noty
Lidovka Trubte nám horny dokud mám škorny
Noty jsou fuč
někdo je stáhl pod sebe
jak schody naději
zatímco doufající ještě sní
na Dospávacích pokojích
kliniky téhle země
pod hlavou zdraženou osminku másla
lístek na MHD
plátek bez něhož nerozehraješ
klarinet pohybu městem
pod hlavou strach
nůž firmy Vrah Vrah Lednovrah
a co děláte vy ptá se znovu dítě
vidím praporovitě
a prapor třepe se v mém zraku
na líci podobá se draku
dráčeti
a na rubu zas poupěti
nerozvíjí se poupátko
a melodie je tak krásná
hezčí než kolony aut cíle v nich
jak struna
na houslích
ta zčistajasna Sníh a sníh
pro tebe který jsi tu jako žerď
před bránickým kioskem
tam na konečně
kde tě potká
Jana Pivo a Jana Vodka
A pivo zpívá o měsíčku na nebi
které nosí elektrikář
pod štrikovanou vestou - v tričku
je jako vystřižený štětcem Fuky
a co je elektřina neví
elektřina je jako život - bez záruky
já spravím zásuvku Víc nepotřebuju
jako vy píšete tu báseň
v rytmu houpající lodi
a ta vás přes palubu hodí
Ach šťasten je kdo žízní
a neptá se po prameni
a na květ drahoty
až uschne to se nedožiju
Volá stařenka
A za ní mladší mladší mladší
Tak lidské vázy pukají a odcházejí
A počítače na to brejlí
maily
a huby notebooků zívají
víc než nás jede jich v tramvaji
hoď to o patro vejš a rozklíčuj to
kecy kecy
peníze proti hrudi víří
nesmiřitelné - a ty se chceš smířit
z jednoho pultu od Pramene žít
kde leží chleba vedle sýr
ne tisíc chlebů sýrů
chtěla by okroužkovat holubici míru!
A co myslíte - Picasso
byl vegan nebo na maso
křičí ti kteří holubici ugrilovali
na párty válek
co jim nerozhodí sandály
z rukávu chudším sypou mekáče
za sklem se samy koušou
hranolky i koláče
nuda a samá nuda
mobily štípou zprávu za zprávou
senzace senzace
prodají ti ji ve tvaru zapalovače
však oheň nikdy nezaloží
A dny se pálí Dny se škvíří
na trámech téhle víry XXXXL netopýři
o půlnoci z nich budou eska
to jehlám ctižádosti praská deska
och šťastné srdce kterým ještě cuká
houslový koncert Maxe Brucha
přestože pod prsty se drolí
nevycvičené dury molly
a načpak hudbu cvičit
jsme tónem co se ztiší
na stolech po nás zbydou nástroje
A v domě schod
Drtichod
to zvíře Drtichod
proti kterém stavíš slovo
pokud je báseň básní
nepřeskočí ho Opustivši klec
a v zubech životy
z nichž prchnou věci - plány
( krabice
zotvírány…)
XXX
Víno zarámuje hrozen
Výšku oceníš teprve když jsi shozen
|
