na další stranu
Eva Frantinová
***
Vchody bez dveří závidí zámku
Ale klíč se může ztratit
Ostří kosíme dny
Tupí se jim vzdáme
Procházíme hvězdným sítem
Nebo síto námi?
Vlastnosti?
Vratnosti…
Brožovaný život
Vázaná smrt
Jsme rybí šupinou
Ve ztracené peněžence?
Touha jednoho se svléká za bičem
Druhého neprojde dveřmi
ADRESA
Žiju tam
Co by básní dohodil
VZNĚTY
odhodily už kastaněty?
XXX
Písmena mají slova slova věty věty knihy
knihy nás
které sem sklepal hvězdný prach
DLAŽEBNÍ KOSTKY
Cestou ke zkouškám šlapala po nich naděje
Po zkouškách ocitly se v rukou
Přečtené dopisy
Zmizelé podpisy
Palce i pěsti
Jsou nejblíž štěstí
Vyhlídkám lámou vazy
Třídní srazy
Buď labuť!
Dopisy přečtených
Podpisy zmizelých
Některý život chodí v azuru
Některý v mlhách
Ostrovem Zatracení všechny
Suchozemci za jednou mušlí
Kolik ušli?
Někdy hraješ forte jindy pianissimo
Tího
Vzpomínky mají pedály
Rozezní ty co tu nejsou
Domovský list moře
vystavila bouře
První vážná chvíle ve dveřích…
(nikdo jí nevěří)
Babičky dědové!
Vaše prsty visí na zvoncích!
Ešus se může smát
Ale i vyčítat
Dobře znáš Holy Land
Nebeský kontraband
Dokud ve vás hraje
Tleskejte skupině Elán!
Jeden anděl rozestele druhý zastele
(i tak se bojím postele)
Co bude k jídlu
V nebeském Lidlu?
Cpete se chybami
Pečenými rybami
Odletět na Májůplný ostrov!
Májůplný ostrov
Života doslov
Básníkova dovolená
Sahá po kolena
Každý den hraje Toccatu
Za tátu
Moře plné ryb ryby strachu udice nadějí
Naděje talířů talíře hostů
A hosté?
Láska se zasekla v mezipatře
Mince v děravé kapse
Pocházím z dob kdy silnice voněly
Slepí tu trefí
Vidoucí bloudí
Tůdlenůdle
Nepřeložitelná slova
Nevyvoláš ten pocit
Prvně číst Básně noci
Je svoboda otevřených vchodů
Ale i pokojů za zavřenými dveřmi
Válka a mír – blíženci
Z ulice Na věncích
Vlasatý žák s plešatými výsledky
Můj nejmilejší
Dědečkův kalamář
Neztratí tvář
Na andělský sjezd
Zakázaný vjezd
Školil se v nebi
Přednáší v pekle
Za první křik metál
Ale co poslední věta?
Moře si dělá šoufky
Z hloubky
Z tisícovek hořkých chvil jsou drobné mince
(po tatínkovi po mamince)
Kolikrát uslyšíš Vezmi si svetr je tam zima?
Osudy mění klima
Halas
ladí nahlas
na Vladimíra Holana
čekám do rána
ráno pod smyčkou
večer pod stoličkou
plastické hmoty opily svět
do němoty
vyhrňme si rukávy!
jde se rdousit!
příští lidé města českého?
mořský rak – zpátečník
přijmout skutečnost
přiskřípnout sen
pranýře pro slušnost
do každé domácnosti!
čest – vyčichlé koření
vsí i měst
za hrdost
hrdelní trest!
čeští páni
vykopáni…
vlastenectví?
propadák
vlajky na kněžích
ani na vánoce nejezdí vlaky
na samotu Těšín
čistota se samotou drží se za ruce
při prvním polibku
zavináč?
ty ještě z papíru ho znáš
sebeúcta?
Vysočina pustá…
hle země namyšlená
kronikáři všech zemí rojte se!
výročí budí dějiny: je po všem!
hluk krev a mlíko
podvyživené ticho
vezmeme si kraťasy
sněží tu oleandry!
den s úsměvem
tož tedy poženem!
až konec foukne kam poletíš?
divoké musy ukradených velkoměst
krotká lenost navrácených vsí
opeřených vsí
zkrocení zlé měny
vzpoura se učí
v pokorných učilištích
ostřihané smutky vlasaté úsměvy
otáčejí se před zrcadlem
na počátku na konci světa
spustí Symfonietta
mrtvé kuše
Don Kvíkot
tvé lokty – Gargano
(nemám v nich ustláno)
až navěky
třpyt řeky!
ztratili jsme se
dva body v jedné ulici
(kolem nich něha dál rýsuje kružnici)
dnes ráno třpytíš se
víc než Bahamy
Sázavo!
kleč
žije vkleče
(před kým padla na kolena?)
výšky začínají v rovinách
pády ve výškách
vzlety v mracích
mraky u sluncí
slunce v nás
mám průstřel srdce
(kdo mířil?)
|
