Miroslav Václavek

Tiše

Ranní stesk
po světech z hvězd
a hořkosti trávy
když opilí rosou
slyšeli jsme ticho smrti
i tep

klasy vítr sklízel
a tělo mé se ohýbalo
ve směru
stébel
jako stín

příšeří
kde čas je přítel
a ty nevidíš
pohroužený v jití
veřejemi
do tváří hodin

tak tiše
dnes hoří svíce

jako ty líbáš

Jestli

Voněla jako meditační tyčinky
opřela si prsa o stůl
a smála se bůhví čemu
snad jemu
a přemýšlela ve volných vteřinách o penězích
jako každá
hluchým prostorem v plotě z živého vína
nahlédlo slunce
jestli ještě žiju
a já skrze nedozrálé plody
viděl srdce hvězd
a ryby mlčky se pečící ve svatebních šatech
ze zázvoru a medu
prožívaly orgasmus nabodnuté od hlavy až k patě
ještě jsou mi cítit prsty
a tečka bílého měsíce na modré kůži nebeského psa
oko šmíráka
co kouká do zahrad kde se opalují vdané ženy
pod prádlem které pověsily namísto svých manželů
úplně nahé
vypadala jako hodně nepovedený dalmatin
a já jsem přimhouřil oči a začalo se mi to líbit
snad poprvé
ten hluk pití
a závratě z nenaplněných snů
evokované společnými chvílemi
času a kruhů na těle skel
reklamy z promrhaného
a stopy doteků
pak všichni ztichli
a bylo slyšet jak protéká voda na záchodcích
i úplně obyčejné věci
jako jsou slova
a chvíle kdy nevíš
jestli říct

Kde jsi

Horký je den
hladina démant
a kruhy kol těl
se zavírají
ještě neutopeny

jsme v březích
kmenoví písků
a naše ústa jsou
z jemného

obejmi kořeny
mé spletitosti
jako voda
těla ryb

a slyším prameny
že mlčí
když koně pijí
z nich

horký je den
a
hledám stín

kde jsi
kde jsem

Pojď

Matné ráno
kalvárie ulic
zkřižovaní láskou
se prohýbáme
do bizarních podob
v hladinách po dešti
a skřípavě se líbáme
ztraceni v čase
nic nenaleznuvší
a lodě smrtné
křižníky mraků
se potápějí do slunce
jako těla hledačů
do hlubin cest
když stín vchází
a předivo srdce
tká cit
jenž nahotou oděje
tu která ženou je
a v duši má třpyt

a v moři trav
teď světy visí
planety rosy
na stvolech

pojď půjdeme bosí
až na konec

budem pást
stáda včel
a k růžím z rakví vonět
po milování

Nejsem

Vítr v zrcadle
tvář tmy
kůže hvězd

bezsmutek

talíř hlíny
sklenici března
mrtvého chléb

prostři mi mezi křídly
havrane

vracím se
před počátek času
z bezcestých cest

a nejsem
stejně jako dřív

Zbývá

Pach slunce
žhavé stíny
střepení
tam za skly

marnota

je čas kdy najít
v sobě
kamení
a jíly
neustálosti

šarlat

v ohni tančí
zbaven všeho

svíce
zasychá

zbývá
dopít

Ostatní tvorba Miroslava Václavka publikovaná v Divokém víně:
DV 90/2017: Odpouštím, Teď a další
DV 84/2016: Za noci, Vůbec a další
DV 80/2015: Brzy, Vidím a další
DV 76/2015: Není, Zapomíná a další
DV 73/2014: Bože, Kvůli tobě a další
DV 69/2014: Myslím
DV 68/2013: Říjnu, K tobě a další
DV 64/2013: Růže pro Salome a další
DV 61/2012: Buddha blues, Přejdu
DV 58/2012: To léto, Jestli noc
DV 55/2011: Do rána a další
DV 53/2011: Březen, Blues pro dva, Blues pro psa
DV 49/2010: Kdo jsme, Villon blues a další
DV 47/2010: Se mi zdá a další
DV 45/2010: Člunky, Alfa a další
DV 44/2009: Chvíle, Nad hrobem a další
DV 42/2009: Ty a já, Bílé ráno a další
DV 41/2009: Než přijde smrt
DV 40/2009: Promluvím, Sklem
DV 37/2008: Dvacet jedna gramů slov, Nad Prahou
DV 34/2008: Den
DV 33/2008: Před půlnocí blues
DV 29/2007: Jižní vítr
DV 28/2007: Kohoutovo blues...
DV 22/2006: Pohlédla jsi
DV 18/2005: Tichounce
DV 16/2005: Jako mrtvý