Marie Kofroňová

KŘÍDLO V ROHOVÉM POKOJI

dok. 4. 8. 2022


V šest ráno
hrát
se nesmělo.

Červeň tulipánů
řvala pod okny.
Budila vzpomínku
perského koberce
rudého
na sto ruměnců.
Byl prstýnkový,
to se ví.
Slova slibů
zde -
propletená
na způsob tance,
tam - kdysi.
Orientální šílenství.

Po schodech
tiše
stoupala Láska.

VE DVOŘE

/ dops. 6. 5. 2022 /

Bezpečnou notou
vyzpěvují ptáci.
Zobáččím jitrem
zatloukají čas.
Stavějí ptačí město.
Na tenký rozkaz -
ale na rozkaz.

A nebolí mne,
říkají-li cizí: hračka.
Hračička,
zpěvem drozda oděná.

Na konci věty -
ale tečka.
Dalšími dvěma
v rytmu skrápěná...

PLÁTÝNKO

Výšivkou
vykvetli ptáci i stromy.

Krvácí růže.
Les přichází.

V zahradě lávka,
dřevěný loket.
Jehelná léta
splavem odchází.

UKAŽ (SE)

Dostupnost
není skladem.
Úlovek času
na pultu pěkných chvil.
Vše bylo.
(Roz) dáno.

Mlčení
zranitelné
na souchotě pláče.

A mnozí naznak
Tobě přístojící
tančí
na trdlišti slov -
čekají na kyslík.

Přijdeš – li
na podzim,
za domem usínají sádky
plné bdících ryb.

Ostatní tvorba Marie Kofroňové publikovaná v Divokém víně:
DV 129/2024: Lůžkové oddělení a další
DV 128/2023: Modrá z popele a další
DV 127/2023: Úděly, Zlom a další
DV 125/2023: Jitra, Vesnická madona a další
DV 123/2023: List z poslední propouštěcí zprávy a další
DV 122/2022: Upomínka na rok 1950 a další
DV 120/2022: Tam u nás a další
DV 119/2022: Klopotání, Slepec a další
DV 118/2022: Věnování, Pokoj, který není a další
DV 117/2022: Myšlénka, Štěstí a další