Marie Kofroňová

UPOMÍNKA NA ROK 1950

(Věnováno internovaným řeholníkům a řeholnicím)


Po dlažbě život.
Zatichlá léta.
Ústrkem světla
slova rozemletá.

Na zemi míra.
Modlitba Něčí.
Odvezli ráj?

Prst v ráně.

Pod okny
dýka -
na jehněčí.

Oblaka sama
spadla.
Dosbírat.


/15.9. 2022/

PŘES ÚSTA

Na Dračí Hoře -
říkávali.
Tam, co mísí
oheň, prach a žluč.

Půjdeš – li však,
štamgastově
na točené do hospody
na krajíčku
Támhletoho města,
zaslechneš
- ouhorečně -
zelený chmel zrát.

Rybí stromy.
Hostina.


/17.září 2022/

DOHLEDÁVÁNÍ

(Věnováno Pateru Exnerovi, post mortem)


Kolikrát
- na prst tenký -
datluješ… A
vezmeš za kliku.

Kolikrát vstoupíš,
očekáváš tvář.
Alespoň pohyb
z podvíčka podzimů.
Tak vrostlý
jako cesty
u nás na horách.

Je to již dávno
co jaro vešlo dveřmi.
Odtáhlo oknem,
dokola zapadá…

Kořeny slunce.
Kořeny!
A střepy?
Je to jen sklenka
světlem broušená.

RŮŽE

23.7.2022


Rozkvetla
na stůl, růže bílá.
Ticho,
ouzko ptačí spí.

Jak uvěřit:
sebe opustila!
Pro jedny oči.
Pro Oči.

Obětní dým to není,
bělmo dávných těl.

Opakuje cosi,
ale ve mně.
To hlína zraje
do perel.

PO POHŘBU

Zbyly jen dva
věnce.
Shora rostla modř.

V obraz se slévá
pohled na blížence.
Ospalým kruhům
pláče duha
na pomoc.

Dnes
Nikdo nevolá.


/ 15.9. 2022 /

Ostatní tvorba Marie Kofroňové publikovaná v Divokém víně:
DV 132/2024: (S)tvoření a další
DV 131/2024: Hroznové bílé a další
DV 130/2024: Pozvání, Talisman? a další
DV 129/2024: Lůžkové oddělení a další
DV 128/2023: Modrá z popele a další
DV 127/2023: Úděly, Zlom a další
DV 125/2023: Jitra, Vesnická madona a další
DV 124/2023: Křídlo v rohovém pokoji a další
DV 123/2023: List z poslední propouštěcí zprávy a další
DV 120/2022: Tam u nás a další
DV 119/2022: Klopotání, Slepec a další
DV 118/2022: Věnování, Pokoj, který není a další
DV 117/2022: Myšlénka, Štěstí a další