Václav Bárta

PANNA A VŘÍDELNÍ JEZERO

Vraný kůň pádí jak hříbě
V sedle na něm vysedává
dragoun jako obrázek
Za ním panna-brzy žena
Je dragounem okouzlená
Tak začíná zvláštní příběh
jehož úvod vyvolává
jistě řadu otázek

Možná byste chtěli vědět, kam a kudy cesta vede. Kam ten švarný dragoun z písní s nejkrásnější dívkou míří. Už minuli známá humna, boží muka na obzoru, chvíle čaromocné noci tulí se už k večeru.
Kam se dragoun s pannou vydal? Proč v hodině netopýří váží dlouhou cestu krajem?... Míří s koněm, s čistou pannou k vřídelnímu jezeru

Tady v čase novoluní
Schystaná je šťastná chvíle
svatebního obřadu
Obřadní akt s čistou pannou
v čirém vřídle vykoupanou
stvrdí krásu bez poskvrny
Váhavé a pošetilé
zbaví marných dohadů

Svědkové jsou připraveni, brzy bude z panny žena. Stroj se panno podle zvyku. Pod prstencem zlata luny brzy budeš začepená. Neptej se, proč divný jáhen hlásá písmo z černé bible, v rudé kápi tlustý kaplan divnou svatební řeč spřádá…Máš teď obléct roucho Evy. Dělej dál jak obřad káže. Z chladné lázně neměj strach. Chvíli před svatební nocí zvláčni tělo, a smyj prach

Jak je psáno, tak je dáno
voda dívčí duši, tělo
vítá s péčí veškerou
Už je příběh blízko cíle
Čaromocná vzácná chvíle
už se snoubí s čistou pannou …
Hrdlo vřídla otevřelo
černé, sirné jezero

LEKNÍNY

Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů

V loďce sedí muž a žena Postarší už na pohled
On a ona Ti dva spolu prožili už řadu let
Dlouho už jim chybí důvod, proč si spolu povídat
V domě u jezera vládne dlouho chlad a nesoulad
Dál takový život, ženo, muž prožívat nemíní
Na usmířenou tě dneska obdaruje lekníny

Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů

Toho rána malá loďka odrazila od břehu
O pár minut posuneme děj našeho příběhu
Zatímco se žena těší, že zas bude doma klid
Muž se chopil nápadu, jak problém v domě vyřešit
Vede loďku do hájemství leknínové oázy
Utrhni se, milá ženo, bělostný květ do vázy

Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů

Teď náš příběh ve všem všudy od základu mění děj
Lodička se rozhoupala. Drž se, ženo, nevstávej!
Tvá odvaha nepřinese pohodu, co sama chceš
Na lekníny v bílém květu sotva z loďky dosáhneš
Pod hladinou přivítá tě leknínové zátiší
Tvůj muž zůstal sedět v loďce, nevidí a neslyší…

Ref:

Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů

Už lekníny kolem ženy ovinuly kořeny
Do roka a dne se vdovec s novou ženou ožení

MARŠÁLSKÁ HUL

1.
Stalo se, co se sem tam stalo
Zas jednou vojna nastala
Pak přišlo, co se nečekalo
Armáda ztratila maršála

Víme, co si s tím císař počal
A že se moudře rozhodnul
Nechal zapřáhnout panský kočár
A poslat do pole maršálskou hůl

Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl

2.
V Čechách to s cestou ještě ušlo
Pak ale přišla cizí zem
Pod kolem kámen. Jak to drclo
Maršálská hůl letí z vozu ven

Teď přišel problém U všech všady!
Ba tragedie bezmála
Jeden jednomu neporadí
Co s vojskem, které nemá maršála

Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl

3.
Co na ten problém císař říká?
Nenechá vojsko na pospas
Co se maršálské hole týká
Posílá do pole vojskům vzkaz

Najdi hůl v trávě nebo v břízkách
Teď, večer, nebo nad ránem
Kdo ji objeví, kdo ji získá
stane se všemu vojsku maršálem

Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl

Ať šarže anebo sprostý voják
Každý jeden na vlastní pěst
V rybnících, v lese, po hospodách
Pátrají po holi ostošest

Maršálská hůl- to pomyšlení!
Zlato a pucflek, plný stůl …
Neznaboh dal by na modlení
Vyzvědět kde najde maršálkou hůl

Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl

Po mezihře dovětek
Mluví se


Jediný vojáček
Poslední ze řady
řekl si: propána
o čem to sní?
Lehl si do trávy
Díval se do nebe
Poslouchal skřivana
A věděl svý…

OBECNÍ BLÁZEN

1.
O obecním bláznovi se po vsi leccos říká
že je jako malé dítě. Je kus uličníka
Nestojí o něčí rady. Na všechno si stačí sám
Všemi mastmi mazaný je Rozpustilý jako klaun

Umí věci nevídané. Byl pro švandu stvořen
Kolem obecního blázna najdeš dětí hrozen
Z poutě nebo jiné slávy sotva bys ho odehnal
Dnes se za vsí otevírá fungl nová rozhledna

Pod rozhlednou kolem blázna rojí se houf dětí
Sám světící biskup z Prahy novou stavbu světí
Všemu lidu hejtman kraje poděkoval za zájem
O hodině po poledni bude provoz zahájen

Právě zvony na kostele obíjejí jednu
Náš obecní blázen míří vzhůru na rozhlednu.
Dílem chudák Dílem blázen A hrdina u dětí
Nasadil si husí křídla. Bože můj, on poletí!

Z dětských hrdel slyšíš sláva. To dopělý neví-
že obecní blázen slíbil, že poletí k nebi
Slyšíš Bože slitování. Slyšíš řeči poťouchlé
Když obecní blázen padá pod rozhlednou do rokle

Sluha Boží káže lidu slova smyslu prázdná
Může nebe potřebovat obecního blázna?
Šelest křídel tažných ptáků doprovází dětský sbor…

Náš obecní blázen, lide, vznesl se nám za obzor

O ROZKVETLÉ LÍPĚ A MLÁDENCI

1.
Svící bys pohledal pěknější nevěstu
Dech vonný po medu-zlatý šat z okvětí
Neváhej, mládenče, vydej se na cestu
Nevěsta čeká už na tvoje objetí
Už ti zvon svatební vyzvání do kroku
Krajem se rozléhá velebný zvuk
Dva věrní družbové kráčí ti po boku
po cestě úvozem od božích muk

2.
Takovou nevěstu jak lípu v rozkvětu
Nenajdeš mládenče po kraji široko
Od Pána stvořená pro verše poetů
Pro všechen prostý lid potěcha pro oko
Už obřad svatební velí ti pokleknout
Velebník kreslí ti divný kříž na čelo
Sepjaté ruce se nedaří vyjmout z pout
A nebe bez mráčku zprudka se zatmělo.

3.
Lípa je bez květů Zvadly a odkvetly
Už zlatá nevěsta po medu nevoní
slzící míza se nalila do větví
Mládenci svatební zvony už nezvoní
Včelí roj muziku varhanům podobnou
v mollové tónině začíná hrát
Prsýnek svatební -oprátku konopnou
Mládenci navlíká starosvat- kat

OSIŘELO DĚVČE

1.
Osiřelo děvče
Osiřelo děvče
Ach, co Pánbůh nechce
Už tu není máma
Dívka je už sama

Pro mámu se souží
Pro mámu se souží
Proč ji v pravdě Boží
Boží láska míjí
A kdo napoví ji

než začne skřivan zpívat v sadu
Kolik zimy a kolik hladu
Má ještě psáno v osudí
A kde se zítra probudí

2.
Ach, mé milé robě
Ach, mé milé robě
Máma leží v hrobě
Přikrytá je hlínou
Nemáš mámu jinou

Nehledej co není
Nehledej co není
Dávej na modlení
Všechno brzy skončí
Zavři děvče oči

Skončila zima Kvetou jívy
Hrobník a Pánbůh milostivý
nešťastná dívko zaručí
že usneš mámě v náručí

PŘÍBĚH MUZIKÁŘU

Je tu jaro. Muzikáři
špacírujou českou zemí.
Jarní sluníčko už září.
Nad letošní jaro není
Stavíme se v Dobré Vodě
povíme si o hospodě,
ve které je dneska živo.
Hraje se tu.Teče pivo.
Co by muzikáři milí
mohli k Dobré Vodě dodat?
Hráli, jedli To, co pili,
to nebyla dobrá voda.

Mezihra venkovská tancovačka

Je tu léto Muzikáři
špacírujou českou zemí
Letní slunce krásně září.
Nad letošní léto není.
Zajdeme si do Rájova.
Omladina pohotová
špásuje a k sobě se má
v sadu mezi jabloněma.
Hrálo se tam pěkně? Baže!
Jinde si tak nezahrají.
Rájov bavil muzikáře.
Měli se tam jako v ráji.

Mezihra líbezné zastaveníčko

Je tu podzim. Muzikáři
špacírujou českou zemí.
Slunce ještě slušně září.
Nad letošní podzim není
Za pobožnou obcí Teplá
vede cesta k bráně pekla.
Do pekelné brány nelez
z rozmaru za málo peněz.
To si žádá zamyšlení!
Jídla, pití, peněz moc!!
Pro muzikáře nic není
nad pekelnou, horkou noc.

Dohra divoká, pekelná muzika

PLZEŇSKÁ SRPNOVÁ NOC

(předehra s trubači)
1.
Troubení zdálky a zdlouha
nese se pod podloubím
Tak žádnej obecní slouha
jaktěživ nezatroubí

Máky i svízele kvetou
na lukách u Úslavy
Půlnoční rozmarný léto
Dívky a hochy baví

(Ref)
Kumpání vod masnejch krámů
nechodí tak brzo spát
s bratrstvem plzeňskejch flámů
je dobrý bejt kamarád

(mezihra)
2
Dopa ví co mi teď brání
abych dál o u vokna stál
vzlášť dyž nám potulný klauní
hrajou pod Parkánem dál

Srpnovou noc plnou divů
zázraky doprovází
Měsíc mi tvou zlatou hřívu
rozhodil po polštáři

(Ref)
Nebespán má dneska smůlu
svý hvězdy neochočí
vylítly jak včelky z úlu
dvě se ti třpytí v očích

(mezihra
3.

Nad ránem už v nočním báru
zahráli poslední tuš
Do světa z bran pivováru
vyjíždí formanskej vůz

Odlítá čas netopýří
Pekař už otevřel krám
Kam a proč náš příběh mířil
každej ať dosní si sám

(Ref)
Ať už nám je v čerstvým ránu
krásně a nebo nic moc
V troubení zpozdilejch klaunů
doznívá srpnová noc

(dohrávka s troubením)

KOŘENÁŘKA

Po vsi se jí řiká Mařka
Je to bába kořenářka

Poslala nám do hosdpody
náprstek zrzavý vody
prožili sme nadpozemskou noc
Zejtra až jí pozdravíme
Řekneme jí, že už víme
koho bere k čárům na pomoc

Ref:
Panímámo maucta
Viděli sme Fausta
jak vodlítá vod vás komínem
Po vsi už se šušká
že ste jeho družka
To vám, teta, rádil prominem
Zato byste mohla přijít blíž
pošeptat nám tajně recepis
na lék krerej nikde po kraji
v žádnej apatyce nemají

2.
Po vsi se jí řiká Mařka
Je to bába kořenářka

Vodku rum a kontušovku
myslivce a becherovku
v hospodě už nikdo nechválí
Mařka může čtít i síru
za náprstek elixíru
rádi bysme duši upsali

Ref:
Panímímo maucta
Viděli sme Fausta
jak vodlítaá vod vás komínem
Po vsi už se šušká
že ste jeho družka
To vám, teta, rádil prominem
Zato byste mohla přijít blíž
pošeptat nám tajně recepis
na lék krerej nikde po kraji
v žádnej apatyce nemají

Ostatní tvorba Václava Bárty publikovaná v Divokém víně:
DV 131/2024: Texty písní do pořadu Od kořenů ke koruně
DV 130/2024: Rozmarné psí skopičiny
DV 129/2024: Výlet na planetu Eros
DV 126/2023: Krajánci, O romantickém výletu a další
DV 125/2023: Texty písní z cyklu OSOBNOSTI
DV 124/2023: Napoleon Bonaparte a další
DV 123/2023: Marná obrana a další
DV 122/2022: Dvě písničky z pořadu "Čas tažných ptáků"
DV 121/2022: Válka a stvořitel
DV 120/2022: Jak housle bez duše a další
DV 119/2022: Kanibal a další
DV 118/2022: Osudová, Kytara a další
DV 117/2022: Čas renesance a další
DV 116/2021: Miláčku teď ne! a další
DV 115/2021: Skřivánku jásej! a další
DV 114/2021: Erotikon
DV 113/2021: Erotikon
DV 111/2021: Malý princ
DV 107/2020: Divnej karneval
DV 105/2020: Chráněná krajina lásky
DV 104/2019: Džakomo
DV 103/2019: Texty písniček pro nový pořad a CD „Životaběh“
DV 102/2019: Oranžová barva a další
DV 101/2019: Když se srazí dvě zemský kry a další
DV 100/2019: Dechajzničky
DV 97/2018: Dechajzničky z plzeňska
DV 95/2018: Svatojánská noc a další
DV 94/2018: Václav Bárta a přátelé
DV 93/2018: Holubí pošta a další
DV 92/2017: Básničky na hlavu
DV 91/2017: Jak se chodí za holkama - 1968 a další
DV 90/2017: Malý atlas hub
DV 89/2017: Výlet na planetu Eros
DV 88/2017: Jitrocel, Mateřídouška a další
DV 87/2017: Tři texty z programu Zelený strom
DV 86/2016: Listy z herbáře
DV 85/2016: Zvířata v ZOO
DV 82/2016: SPORTY, SPORTOVÁNÍ A SPORTOVCI
DV 81/2016: Nepokořená, Ó můj Bože a další
DV 79/2015: Obličej, Spánky a další
DV 78/2015: Básničky na tělo
DV 77/2015: Žemličky se sekaninou a další
DV 76/2015: BÁSNIČKY NA HOVNO anebo NAHOVNO?
DV 75/2015: Zmrzlina z malin a další
DV 74/2014: Pečený ouhoř a další
DV 73/2014: S Divokým vínem na věčné časy a další
DV 72/2014: Recepty Magdalény Dobromily Rettigové
DV 71/2014: Recepty Magdaleny Dobromily Rettigové okořeněné gastronomickomilostnými sonety Vaška Bárty
DV 70/2014: Jablkové koblížky, Černá zvěřina a další
DV 69/2014: Svíčková pečeně s omáčkou a další
DV 68/2013: Růžena, Žaneta a další
DV 67/2013: ***
DV 66/2013: Teda kačenko, ty mě přivádíš na myšleky! Představa je to sice trošku nereálná, ale úžasná a vzrušuje mě náramně. Doufám že oceníš, že je nabitá něžnou poezií. a další
DV 65/2013: Tak z toho nočního čekání povstala nová básnička a další
DV 64/2013: ***
DV 62/2012: Ó jak těžké múzy lidstvo zkusit musí! a další
DV 60/2012: Otec Václav Bárta píše texty svému synovi Noidovi a ten je ilustruje
DV 55/2011: To je ale blbá básnička,... a další
DV 54/2011: Budu ti říkat Kateřino, Paměti vrby
DV 52/2011: Reminiscence na popravu a další
DV 51/2011: Moták o motání a další
DV 50/2010: Básnička v rokokové náladě a další
DV 48/2010: Kozí válka
DV 47/2010: Jak jsem byl tenkrát u moře v Bulharsku a další
DV 25/2006: Jak se chodí za holkama
DV 2/2003: Poem