| na další stranu Lukáš Vlček
 Kůň který žere telefon
odvrácenou stranou touhyhrubým rubem duše
 kopytem
 vzniká odnikud nikam
 na hranici černé krutosmrti
 
 matně svítící žárovce chce vstrčit
 zkroucené kolo osamocení
 své srdce má do osmice
 položené naznak
 
 jak zhroucený časoprostor
 jak pomačkaný papír
 mnohotvarý cizokrajný meteorit
 horký černý diamant v dlani
 posedlý obsidián slasti
 
 v krajině někdo je
 někdo tam tancuje
 
 stesk hebce laská srst
 a radiátor vrhá prastarý marný svár
 krajina natrhaná na vlnotvary
 rituální tanec sebezničení
 spirální odhodlanost
 vtancovat
 ještě před úsvitem
 do ukrutné vývrtky věčnosti
 
 odvrácená strana bezohledna
 
 vykotlaný mustang ticha
 vrávoravý havran co se vracívá
 vždy zjara
 
 zvířený zvířecí vír
 svícen šílenství
 |