na další stranu
Emilie Zítková
![](img/zitkova01_s.jpg) obrázek Emilie Zítková
ŠACH
Nejvyšší hraje hru
Ráno vyhrává bílá...
Černá pachuť
z mého snu
v bílku citu
rozpustí se
Škrtnu mu
co nehodí se...
V piškvorkách utěrky
kárované
Ráno uplynulo v rychlých tazích
Poledne pasíruje
skrz cedník šachovnice
bešamel nálad
blíží se polednice
Nesmlouvavá
Spalo by se
Černou ti myšlenky
barví strach
A TY?
Co jsi? Jen ve větru prach
PAT
Na kolena
Co loutka z ebenu
bezmocně běžíš
A.
Ležíš... MAT
Pro změnu
TAK
A JE PO VŠEM
V černobílém ringu
kovovým zvukem
Do další hry prý -
sejdeme se...
Heleme se třeseme se
No tak dobrá příště...
na bowlingu...
![](img/zitkova02_s.jpg) obrázek Emilie Zítková
![](img/zitkova03_s.jpg) obrázek Emilie Zítková
LEDNOVÁ
Venku je bláto,
co bys chtěl...
černé jsou tlapky
bez křídel.
Ztrácíš se v černi
nočních dní.
Lednový den
je poslední.
Patlá a špiní
klapkám boty.
Nezazní bíle,
z toulavé noty...
Písnička hravá,
nevšední...
Jarní je, zdá se...
Pouhé zdání.
Zima si vládne,
sem tam v tání
sněženky mrazem
leští v smích...
Studený a krutý...
Bílé je ráno
v sliby nutí.
V copáncích ledu
silné pruty...
Ledové pruty
zimních dní.
![](img/zitkova04_s.jpg) obrázek Emilie Zítková
PO ERUPCI
Poločas pravd
a poločas lží
za zrcadlem další Pompeje.
Lulka tě, do dlaně zahřeje.
V destrukci snů
v lávovém prachu
a hradů z písku,
přichází pauza.
Odpuštění...
Plamínek pluje k rozednění...
Ve filtru nachu
ulehčení...
Dobře je.
Stačilo uzavřít veřeje...
Zdymadla vnitřního strachu.
|