na další stranu
JAROSLAV HOLOUBEK
Hra na schovávanou
Nepředpokládali jsme
že s námi život takhle zatočí
Princezna ze sousední vsi
si hraje s kobrou v syntetickém divadle
Nevzhledné mimino
jí kroutí rukama
a kope do nateklých prsou
po celý život se do té ženy bude vracet
Na zlatém obraze si zpívá prasklá spirála
Probíráme se kulisami rodné krajiny
jak stará pohlednice
šedé nebe
víc na hřbitově nežli v hospodě
Takový zvláštní pocit
měl tu nebýt, ale byl
jako píseň z vojenských bot
Už dávno jsem si toho měl všimnout
chalupy zavřené
kouř z komínů
Jak v Praze na Národní třídě
tak i na téhle polní cestě do Podles
si za zatáčkou vždycky vzpomenu
na milostný život kancelářské sešívačky a střeleckých terčů
Celí říční hledáme
to vlhčí místo na těle ženy
jen tak si sáhnout a brát si
tváří v tvář smrti
co poslední dobou jezdí sama vlakem
Nalétávají na nás hejna všežravých informací
nevíme jak se jim ubránit
lev na zadních nohách olizuje peří orlici
Bezedná lehkomyslnost dějin
se rozplývá jak otcův stín
Současnost bez zvláštních znaků
epileptický monolit
musíme to všechno prožít
ve lhůtě která se nedá stihnout
Díváme se na svůj život na obrazovce
co zbylo z hvězd
náš zplihlý život dali do muzea
Domácnost připomíná nabručenou tvář
sebevědomá kostnatá žena a její ctižádostivý klavír
tažný kůň v manželské ložnici
socha světce s přihlouplým výrazem ve tváři
s paží ovinutou zezadu kolem její šíje
V kruhovém čase ani sny nemohou nikam vést
Příběh života je neukončený
Bohemian carnevale
v mezičase zruinovaných ruin
Zkoušíme ještě
neplést si dech a srdce
což nedokáže každý z nás
Čerti a psi u prostřeného stolu
a na stříbrných mísách porcovaní andělé
krok za krokem v těch dějinách
si česká země vystačila se samomluvou
Zpochybněný vkus chce skočit z mostu do řeky
čmáranice života se tiše plíží kolem rámů
veškerá hudba čisticích prostředků
falešný cit a přetvářka
Neschováváme se tu sami
ač to tu zeje přeplněnou prázdnotou
A vůbec - jsou blaničtí rytíři
ještě v někom z nás?
Před pikolou za pikolou
nikdo nesmí stát
UŽ LETÍ PTÁK
Už letí pták
jak losos otvíráš se před přílivem
jako bys držela celý svět
Jednou kýl
podruhé lodní šroub
zavrtává se do těla
hluboko hloub
až přijde bouře a vlny
a klín bude plný
Hoříš
blíž k sobotě než k pátku
toč se a vrť můj kolovrátku
bývalas štíhlejší a vyšší
tenkrát v osmašedesátém
na Boulevardu des Clichy
A čím víc přirážím
tím hlasitěji
zpíváš mariánské písně
vysoký hlas k nebi letí
naše nezrozené děti
Tak chvíli stůj ani se nehni
snídaně mezi stehny
jak panna ruce spíná
ve zdech Klementina
a tak si vezmi ber
co zbylo z olympijských her
neklidný pták se už vrtí
v štěrbině mezi životem a smrtí
Dolno a horno
andělé pasou porno
u bran tvého těla
jak jsi chtěla
Měla jsem strašně dlouhý půst
až mi začaly v klíně mandarinky růst
závěsy z pavučin nad mou postelí
dopadám středem těla
na provaz napjatý mezi dvěma kostely
Takhle mě ještě nikdo nepřeříz
Můj pták si v tobě píše deník
o čempak asi bude
o čempak?
Hvězdy se vztekají už se dní
všechny noci jsou svatební
Jazykem zkouším
jestli je vzduch tenký
ústa mám plná slaných slin
jenom se nadechnu
bodám tě knírem do slabin
Dostal jsem doživotí
být uvězněn v tvém klíně
fešácký kriminál
při chůzi mlaská si a píská
píšu tam román o své vině
A touha po svobodě vzlétá
prcháme z tajných dějin světa
Co kdybych se ti ještě jednou narodil
Přidáváš do kroku
s mou rukou v rozkroku
kunda je můj dobrovolný světadíl
|
