Zdeněk Marvan

***

Drahý příteli
ty
jak bílý Harlekýn
v prstech žonglujících
velkým Měsícem pod střechou
ty věčně spravedlivý
na konci uličky slz
Kolombíny

Slovo po slovu
zpěvem
bájných trubadúrů
si zpíváš o trest pohrdání
A zatím
jak padající zvonkohra
hlasem tvých dětí tě zaplaví záře
spravedlivé sudby


Ty dva skutky
Ten první dobrý
a druhý o poznání horší?
Přelud začátku konce
Klaun
levně nabízí usmíření!
A Harlekýn tak nezaměnitelně ekvilibruje
pod střechou šapita

Plechová muzika
manéže
nepřehluší ten tvůj šepot příteli
A tak
až zvednou cíp opony
Jak světlopád vzhůru do kopule šapita
nádherný Harlekýn vystoupá aby dal Kolombině
za pravdu

A nebude konce!

Ostatní tvorba Zdeňka Marvana publikovaná v Divokém víně:
DV 122/2022: Záře
DV 22/2006: Obraz jako mše za nenarozeného bratříčka
DV 21/2006: (tlustá neforemná Sylvie studentka…), (říkal…)
DV 17/2005: Podzim na venkově
DV 15/2005: Má kočka se toulá, Ernest mi říká