na další stranu
Zdeněk Sosna
PÁTEK TŘINÁCTÉHO
Ráno jsem vstal
a když si lůžko stlal
- v kříži mi ruplo.
Po čtyřech, pomalu
opouštím kutloch
a snídám podlahu.
Na stole láhev vodky.
Přes židli staré spodky
- však už se nezvednu.
Kamna jsou studená.
V září je líp, než v lednu
a jen, kdo stud nemá,
se hned po probuzení
nad ránem musí opít.
Došli jsme k rozuzlení.
Já nejdřív začnu topit..
ŠTĚDRÝ VEČER
Ježíš a Marie.
Andělé zpívají
nebeské árie
- lidé už zívají.
Břicho je nacpané.
Bože, jen zácpa ne...
JEN TAK BÝT
Jen tak být.
Jako je vítr, oblaka.
Čas nechat bít,
nešlapat do bláta
vražedného shonu.
Vše ať si běží.
Klinkání zvonů
z kostelních věží,
let ptáků, louka, les.
Pustit se držadla.
Svou misku od žrádla
možná u boudy pes
nad řetěz povýší.
Myši zas do skrýší
před světem zalezou.
Tím říkám, vážení,
že lidi vlastně jsou
- stejného ražení...
V MINOVÉM POLI
Život vše mění.
Do nové role
často tě staví.
Někdo se žení.
Minové pole
vyvolá stavy
strachu a obavy,
že zas to bouchne.
Málokdy oba ví,
do čeho lezou.
Zvučný part nerad
orchestr odkládá.
Jako se přezout,
když jde o partnera
do nových bot.
Na programu bod...
NA KŘE
Za krále Klacka
zem byla placka.
Lidé na ní zbožní.
Dnes je svět kulatý.
Že z Boží podstaty
stále jsme utkaní
- uctívá se zboží.
Až zánět prostaty
(či jiná pohroma)
přeruší utkání
- obava ohromná,
že už jsi mimo hru,
probudí nutkání
starat se o duši.
Proud času nese kru.
A vítr hvízdá do uší...
O NĚČEM JINÉM
Nepíšu o sobě
či blízké osobě.
Třeba to svedu
o něčem jiném.
Na mušku vědu
- a kvůli rýmu
i obchod s vínem
moh bych si vzít.
I když mám rýmu,
zkusím se vžít
- jestli to půjde.
Nemám svůj den.
Takže snad příště.
Až poznám hřiště,
kde se to hraje
- slepím z té tříště
výslednou podobu.
Se slovy hra je
celé to básnění.
Tu vložím ozdobu,
tam něco přidám
a v lehkém zasnění
různě to střídám.
Nic na tom není.
Prostě žádná věda
- to říkám skromně.
A radost mám, věda
- že to není o mně...
NECH SI ZDÁT
Nech si zdát o radosti,
Smutky jsou tu jen hosti.
Našlapou všude plno bláta,
však zase rychle mizí.
Vím, smutek nezná bratra.
- To je mu cizí.
NA DRUHÝ BŘEH
Charón tě převeze
přes řeku zapomnění.
Budeš sám, bez kněze
- nebude rozhřešení.
Na druhém břehu
potom tě vysadí.
Jsi dál v tom kola běhu.
I ten, kdo výsady
vymoh si za živa,
jsa slavný, bohatý,
klidně teď zažívá
- že jde s ním rohatý...
TŘÍDNÍ SCHŮZKY
Ze třídní schůzky
míval jsem opruzky.
Ze syna zesinal
- museli mě křísit.
Však nikdo neví v domě,
že je celý po mně...
ŠUPLÍK JOHNA HEBRONĚ
Na nebi cestou z putyky
zářily zlaté puntíky.
Tak radostně mi mávaly.
Když močím na vrata,
ve dveřích žena nasratá
a za ní vzteku návaly.
Zas ustelu si ve chlévě.
Co viděl Adam na Evě,
zeptám se kozy vedle mě.
Však Líza asi neví. A vy..?
|
