na další stranu
		Zdeněk Sosna
		KUS HOLÉ ZEMĚ 
		
Stává se ze mě, 
jak roky plynou 
kus holé země. 
Už není hlínou 
 
tak jako kdysi.    
S ránem mě křísí 
chlad v morku kostí, 
den je pak dostih 
 
na chromé klisně. 
Noc není spásou. 
Viry a plísně 
v tichu se pasou 
 
uvnitř mých útrob. 
Jsem jejich strava. 
A to ještě tráva 
nezdobí můj hrob.
		
		 
		NOVÝ VĚK 
		
Ve věku atomu 
člověk se v sobě vzhlíží. 
Ctí hmotu a to mu 
k tomu na kříži 
 
kříží v srdci cestu. 
Přes tu těžkou kládu 
kladu však naději. 
 
Na ději nezáleží. 
Bez ladu a skladu 
před očima běží 
 
zatím co za zraky 
nový věk se chystá. 
Však jen duše čistá 
uhlídá zázraky.
		
		 
		ČIMČARÁ 
		
Čtyři vrabci čimčará 
na střeše se s křikem přeli 
jak by šlo o udělení 
 
od Nobela ceny. 
Čimčarára, čimčará 
byla v tom však žížala. 
 
Najednou jako když střelí, 
ti vrabci se rozletěli 
a jeden z nich, jak se zdá 
 
ukápnul mi na záda. 
Čimčarára, čimčará 
už nad stromy v hejnu letí 
 
a celý ten příběh letní 
může skončit za chvíli. 
Jen vyperu košili.
		
		 
		 ODE ZDI KE ZDI 
		
Že člověk nevěděl 
shlédl se ve vědě. 
 
A teď se mu jeví 
že co neví - není.
		
		 
		HEZKY ČESKY 
		
V našem domě každou druhou středu 
scházíme se večer v bytě u sousedů; 
Já, pan Novák, taky starej Bárta 
Blažková a Blažek až z osmého patra 
někdy taky přijde i demokrat Ficek 
který kdysi v Libni velel u milice. 
 
Když se všichni slezem, otevřem si flašku 
chvíli hážem šipky do fotek dvou Vašků, 
pak si spolu sednem, jeden druhého se optá 
co za celou dobu vyšpehoval z okna. 
 
Taky co kdo o kom na zastávce říkal 
kdo má nový auto a koho kdo píchá 
Blažková vše píše, neboť Blažek Libor 
nezapomněl doby, kdy ved uliční výbor. 
 
Když se práce daří a dopíšem svodku 
tak si klidně dáme pravou ruskou vodku. 
Blažková se svlíká, pak na stole tančí 
nám se do hlav hrne odkudsi krev kančí. 
Ach, ty naše schůze, bez nich byl bych zničen. 
Všechno se dnes může, jen ne práskat bičem.
		
		 
		KRAJINA V BÍLÉM 
		
Krajina v bílém 
jakoby posypaná cukrem. 
Hluboko v sobě 
 
jakoby v někom jiném 
probouzím radost 
zabarvenou smutkem.
		
		 
		VEČÍREK 
		
Žena koupala naši fenku, 
ta ale nebyla spokojená. 
Možná měla hodně vody 
a málo pěny, zkrátka, prý na 
ten večírek s námi nejde. 
 
To tam po nás  
ani pes neštěkne.
		
		 
	 |