Olga Šedová

Dobrý den.

Mám velmi ráda Váš časopis a vzhledem k tomu, že se také věnuji psaní poezie, byla bych moc ráda součástí některého vydání.
Svoji tvorbu prezentuji zejména na různých fb skupinách zaměřených na poezii, často také vystupuji na různých literárně - hudebních večerech a plánuji do budoucna vydat vlastní sbírku.

Posílám ukázku :

OlgaŠedová plus její fotografie a básničky

obr. 1

náhled 1. obrázku

obr. 2

náhled 2. obrázku

obr. 3

náhled 3. obrázku

obr. 4

náhled 4. obrázku

obr. 5

náhled 5. obrázku

obr. 6

náhled 6. obrázku

Galerie obsahuje celkem 6 obrázků.

Dobrý večer.

Moc děkuji :-) Posílám tedy par slov o sobě, i když nevím, jestli jsem to dokázala vystihnout nonkonformně, jak jste si přál.

Mám napsat něco o sobě, ale co o sobě vlastně vím.... Pracuji ve finančním sektoru, mám ekonomické vzdělání, byť od dětství jsem byla pohlcena literaturou.
I když se mé cesty navenek od literatury odchýlily, stále jsem psala. Ze začátku do šuplíku a pro přátele, různé povídky i básně. Nakonec v mém srdci zvítězila poezie a v posledních letech se věnuji výlučně básnické tvorbě, kterou zveřejňuji na různých básnických fb stránkách a také často vystupuji na hudebně - poetických večerech v pražských klubech a literárních kavárnách. V blízké době také plánuji vydání své první básnické sbírky.
Moje poezie je o vztazích, o životě, nazvala bych jí svým niterním černobílým světem plným barevných emocí. Já jsem poezie a poezie žije ve mně. Jeden člověk mi před nedávném řekl, že pokud je člověk básnicky na světě, pak je kompletní člověk. A s touto vírou před Vás předstupuji...

Samozřejmě to upravte a popřípadě, kdybych něco zapomněla napsat, rada doplním.
Přidávám ještě pár fotografií, ale taktéž trošku pochybuji, zda odpovídají zadání, ale bohužel nic “lepšího” jsem nenašla.

Děkuji moc a budu se tešit!

S přáním hezkého večera
Olga Šedová

PERFECT DAY

Pršelo a někde v ulici zaštěkal pes
Dělníci tahali tabák z mokrých kapes
A já se vyklonila z okna do dáli
Z nejvyššího patra v okolí
Poslouchajíce jeho hlas
Z televize z cizího okna
Kapky mi smáčely každičký vlas
Takže za chvíli byla každá lokna
Zkroucená - nasáklá - zničená
A z okna pořad zněl ten hlas
Já plakala protože mi bylo smutno
Dítě u sousedů zpívalo “Není nutno”
Dělník dole balil mokré cigarety
S jakou chutí bych si dala
- Hej ty
- Dej mi jednu
- Pojď sem dolů
- Dáme jednu spolu
Dobrý nápad při sobotě
Než tu trčet jak kůl v plotě
A jeho hlas z televize
Přál hezké dny pokud to půjde
Znělo to tak velkoryse
Takovou nabídku odmítnout nejde
Tak jsem si skočila na cigaretu
Z nejvyššího patra
A v uších mi zněla ta mantra
Hezké dny pokud to půjde
A ono to nešlo
Nakonec ten den slunce vyšlo

/Když mě déšť spláchnul z chodníku/

SRDEČNÍ ÚRAZ

Chtěl jsi po mně
alespoň olíznout lžičku
A teď tomu říkáš Srdeční úraz
Na každé slovo kladeš důraz!
Saháš si do vlasů,
oči přivíráš
Přehrabuješ se v mých slovech

Na tvou ironii
je vždycky spoleh...

Co dál?
O čem mezi námi ještě psát?
Pojď,
zkus mi chvíli lhát
Ať se ještě rozpomenu
jaký's býval

Jedinečný,
zbytečný i neskutečný...

Dej mi uvěřit,
že neztrácíš glanc
Že nedala jsem své básně všanc
Tobě,
tulákovi, co u mne nocoval
V horečce sobotní noci,
když kolem obcházeli vlci,
cítící pach stáří

Oči ti šednou,
už ani nezazáří...

Nejsem žádná Maří Magdaléna
Ani jiná počestná žena
Nečekám od tebe požehnání,
až olíznu cizí lžičku
Ohnutá, dělající Micku
S fouskami od mlíka

Není to srdeční úraz, ale kolika...

ZMRZLINA

Stojím ve frontě
na zmrzlinu - Vanilkovou
Tu co ji nemám ráda
Slížu jí
a budu myslet na tebe
Protože ty ji možná miluješ
Jí a né mne
A pak mi zamrzne
srdce vanilkově
Zchladí mi horký dech,
co jak had teče mi
po zádech
v kapce potu
Skoro cítím tu úlevu
Chci jí hned!
Chci jít už na řadu!
Ale je to pořád v nedohlednu
To dřív uhynu
Žárem
nebo žalem
Fronta, co nikde nekončí
a můj jazyk se nesmočí
ve vanilkové extázi
V nekonečném boji s nesnází
V nekonečné frontě na tebe
Kouknu se za sebe
Fronta na mě
Mám tu stejnou cenu
Jen ne pro tebe,
ty už máš svoji ženu
Já se ti jen v ruce
roztékám
Dostal´s mě zadarmo
Snadno
jako dezert
u babičky,
(Žert?
Ne, žer
a nemluv!)
který jsi nechtěl
a teď ho miluješ
Pokaždé
sám sobě slibuješ,
že je to naposled,
co hřešíš
Jenže ty víš,
že já jsem tvůj
vanilkový jed
Teču ti po prstech
Lepím se na tebe
Nechávám sladký nádech
na rtech
Podívej se před sebe
Jsme stejní,
milujeme svobodu,
takže z mnoha důvodů
si umyj ruce
a pojď se mnou
do fronty
na čokoládovou......

PODZIM

Podzim je závoj mechový
Podzim je vítr ledový
Podzim je černá chuť hlíny
Podzim je čas na temné splíny
Podzim je bolest z konce léta
Podzim jak staří neodkvétá
Podzim je lehká slovní hříčka
Podzim ti spánkem hladí víčka
Podzim jsou plejády ve vesmíru
Podzim je svíčka na klavíru
Podzim je šála kolem krku
Podzim je ruka kolem boku
Podzim je teplo za oknem
Podzim je láska co šla ven
Podzim je vůně Merlota
Podzim je v oku tesknota
Podzim je lehká apatie

/Podzim má moje sympatie/