Leopold Němec

A UVIDĚL TĚLO SVÉ MATKY

Epizoda ze života Sigmunda Freuda

Na trati Lipsko-Vídeň
vlak náhle v polích zastavil, až cuklo to.
Matku Sigmunda Freuda
nečekaný ten pohyb povalil,
sukně se vyhrnula pod bradu, a bylo to.
Malý Sigmund v intenzivním prožitku
civí na zadek a matčina prsa.
Čisté baroko

Dole pod bříškem, v rozkroku,
fascinován zírá na hnízdo netopýra
však obrazu satana dítě se neleklo.
Obrazotvornost má v pohybu,
vrstvy jedna s druhou se střídají
a v temném nezřetelném jádru
již obrysy nového se míhají.
Intelektuální peklo.

Již před tím byla to chůva,
kdo probudil jeho sexualitu,
když u Klokočova jí v klíně hopsal.
Teprve mnohem, mnohem později,
už jako zralý muž,
z dětských vzpomínek na světlo dostal
příčinu svého neklidu.

Věčné téma básníků,
lásku a nenávist,
nevědomé složky psychiky
a v nahotě pudů přesně popsal
jejich polaritu.
Oslavné i zlostné kritiky
mezi moralisty i hloupými básníky
dočkal se otec psychoanalytiky.

napsáno v roce 2006
k 150. výročí narození Sigmunda Freuda

AVIATICKÉ BOTY

Ve vzduchu zašustilo cosi,
jakoby vítr zívnul a kříže protáhnul.
Dosud modré nebe potemnělo,
tulák límec přitáhnul.
V olšině se šikují militantní vosy.

Šest dnů šel tulák pískem,
rozpáleným kamením
a bosý.
V pavučině uvězněná moucha
a pár kapek ranní rosy
je pro pavouka blahobytu znamením.

V povětří opět zašustilo.
V naději tulák zvedl svůj jahodový nos,
přibližně v místě, kde začínal les.
Mezi stromy panáčkoval muflon
a předstíral, že větří.
Tulák mu pohlédl do očí a zabučel jak v říji pes.

V tu ránu, ze všech stran,
na bosého poutníka slétly se létající galoše,
na neštěstí obě levé.
Vtrhly se na tulákovy opuchlé nohy,
a odnesly ho neznámo kam.

Od té doby jsem na cestě za řeku,
šťastný, v galoších a sám.

JÁ TI TO ŘEKNU

Ty si tu tak sedíš a děláš na mne škleb.
Víš vůbec, co píšou v novinách? Jaký je teď svět?

Málo se vás rodí, nás zase málo umírá.
Málo u vás, málo u nás a mezi námi třicet let.

No a co, co jste čekali, odchovanci fejzbuku.
Umíte jen šťourat.

A co tvůj táta, a kdy tvá máma, a proč ne já.
Životu nestačí dát pírsing.

Tak vstaň a nezkoumej co je uvnitř,
nebo tam dole. Já ti to řeknu.

Je tam má duše, vole.

Ostatní tvorba Leopolda F. Němce publikovaná v Divokém víně:
DV 133/2024: Divadlo jednoho herce a další
DV 132/2024: Babí lom, Sen a další
DV 131/2024: Mýtné brány a další
DV 130/2024: Poustevník a další
DV 129/2024: Schodiště Bono publico a další
DV 128/2023: Blbých psů je stále dost a další
DV 126/2023: Bouchání na vrata a další
DV 124/2023: Rozhovor s Janem Husem a další
DV 123/2023: Výslech, Loučení a další
DV 122/2022: Magnetická střelka a další
DV 120/2022: Noční obloha a další
DV 113/2021: Slavné májové dny
DV 112/2021: Palácová revoluce a další
DV 109/2020: Gratulant, Ponožky z borůvčí a další
DV 105/2020: Zemětřas, Magnetická střelka a další
DV 103/2019: Proč píšu poezii
DV 102/2019: Jak medvěd hledal nevěstu
DV 101/2019: Moravský vrabec a další
DV 100/2019: Vanové lázně a další
DV 99/2019: Indie po setmění a další
DV 98/2018: Cesta kolem komína a další
DV 96/2018: Noviny.čz a další
DV 95/2018: Smrtící polibek a další
DV 93/2018: Věrnost, Bílé noci a další
DV 92/2017: Pravděpodobně poslední básně
DV 79/2015: Homodukt, Čekání a další
DV 74/2014: Pacient a další
DV 73/2014: Bílé Karpaty a další
DV 68/2013: Dopis
DV 64/2013: U templu, Trempové a další
DV 52/2011: Síla poezie
DV 51/2011: Taková hloupost
DV 50/2010: In versio, Biograf a další
DV 47/2010: Prsatá barmanka a další
DV 46/2010: Střechy z papíru a další
DV 45/2010: Druhá polokoule, Brněnská spalovna a další
DV 44/2009: Chřipka, Za humny a další
DV 43/2009: Noční host, Stará známost a další
DV 42/2009: Hausbót, Bylo otevřeno a další
DV 38/2008: Návštěva, Duhový poklad a další
DV 37/2008: Chobotnice, Kouzlo nechtěného a další
DV 35/2008: volné soboty, zelený osud a další
DV 32/2007: Gurmán, Korupce, Jezdkyně a další