Karla Cikánová

VZKAZY FATY MORGÁNY - MORGANY LE FAY

I.
Fata morgána anágrom ataf
Je a není ínen a ej
černá sestra Artuše
Víla vědma beznaděje
zaklínává ávánílkaz
obraz slova obraz duše
v ano a ne
bludných zámků
před obzorem za obzorem

Že znáš se dvojznačně?
Pak převracej jméno
Plaš smíchem
Rozetni vztekem
jak denní sen bdělou noc
Vlej do džbánů
ždímej vzduch
pak dnem vyraž vzhůru
A boj se návodů
jak přeslazených plodů
Morganu nezvi na pomoc

II.
Bludice ospalá
když z luk se zvedá
a sova tmou
smrtku odhoukává
Když vědmy dvě
ta večerní a jitřní střídavě
smysly uspávají a zas jitří
po stropě brouzdávám
s podlahou nad hlavou

Z dvou světů vyplouvají
Ďábel s Andělou
Fata morgána
atakem po ránu
palčivou kopřivou
je k bdění přihnala….
Aby mi ve dne
i v šepotu smísila
Anděla s Ďáblicí

III.
Nedočkavě bez ponoru
každý z nás si bere ztečí
své osluněné vrcholy

Fata morgána
s lehkostí zhasne
za obzor schová
cáry obrazů a slova
Raduje se
že nikdo nerozliší
co houká osel
či hýká sova

IV.
Lůno, Luno?
Puklinka a klínek
v stromě?
Potutelně oněmělí
kluci chlapi
mnou si oči

Morgana jim
v lese v sadu
v kmeni stromu
darovala překvapení

Pod korunou
pod větvemi
jádra plodů
neskrývala pod sukněmi


V.
To souš je ženou moře
Oba vysychají
strachem o potomky
když bezpohlavní vztek
žene napůl leklé ryby
od útesu k hoře
Tam ze škeblí jim staví
pokroucené domky

Veverky se ptají
zda najdou v pěně oříšky
medvěd se plazí bez kabátu
a datel v louce hrabe pelíšky
Zrnko pískovce píská
a touží do vln zpátky
Korálové útesy v tom zmatku
se na oprátku
na vrcholky skal
jak kleče navěsí

A fata morgána se chlubí:
To já umím moře na souš
a souš na moře měnit
pohrát si s nejistotou
věčným hořem
Jen tak ze zábavy zvládne
moje ruka víc než čas
s vaším prostorem

VI.
Jak se nahlíží pánubohu do oken?
V různých chrámech různých církví
klečmo běžně.
Hlavně vroucně, dojatě a něžně.

Kohosi pak napadne
bez záruky církve do oken nahlížet
sám, aniž nápadně.
Tedy zevlujeme,
sem tam povzdechneme
na cestě, na břehu, ve vodě
ničemu se nedivíme.
Vždyť to dávno všechno známe,
co střih obdélníků oken láme,
okna Trávy, okna Stromů,
okna Vlnivého moře, okna Nebe,
Ptačích hnízd a Lidských domů…
Tvoje okno, bože, kdeže?

Nevnímáme, neslyšíme,
nevidíme a neznáme,
odkud naše věčné hoře.
Tušíme, snad pochopíme,
vesmír jednou řekne Amen.

VII.
Vzkaz faty morgány - Morgany Le Fay


Tak co?
Už jste se začali bát?
Sebe či mne?
Pochyb a přetvářky,
že to tak je a zas není?
Že zázračný je vesmír nebo bůh?
Že jsou či nejsou návraty dějin?
Šílení davů, panik animálů,
hysterie pudového zvířátka,
přitakání mocným
a růžového mávátka?
A čeho se bát ještě?
Váhavosti,
zda ano či ne
s příčinou i bez příčiny
pochopit a pomoci.

Ostatní tvorba Karly Cikánové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: O vodě a lodi
DV 98/2018: Salto mortále a další
DV 96/2018: O vlnové délce
DV 95/2018: Rousseau-v-lásce a další
DV 94/2018: Padání jablek, Úděly a další
DV 93/2018: O lavině, Mezi okny a další
DV 92/2017: Rozhovor se strážným andělem a další
DV 90/2017: Čas řeky, Křížek na čelo
DV 89/2017: Tři stíny klekánice a další
DV 88/2017: V Monetově zahradě a další
DV 87/2017: O řádu a chaosu v nás
DV 85/2016: ***
DV 84/2016: Hledání horizontů a další
DV 83/2016: Jistota javoru a další
DV 82/2016: LÉČIVKY I. – X.
DV 81/2016: O vodě po kapkách a další
DV 80/2015: Kolapsy
DV 79/2015: Motýlí efekt I. - IV.
DV 78/2015: Paměť krajiny a další
DV 76/2015: Obrazy a básně
DV 74/2014: Šedá, Proč a další
DV 105/2020: Věže
DV 102/2019: Z cyklu „Tajemství obrazu a slov“
DV 101/2019: Cukr a trochu soli, Zlatá svatba
DV 100/2019: Mrakodrapy