| na další stranu Oldřich Damborský
	  RECYKLACE 
Srnky okusují kůru habrůuž rostou poupata maličká
 stromy vysvlékly se z hadrů
 cáry listí recykluje lijáku mlátička
 
 A objeví se nové svěží barvy
 zelená ti ladí se zelenou očí
 tvá mysl září  ve světle karmy
 pahýly  stromů jsou tužkou na obočí
 
 Vlasy ti voní parfémem hlíny
 nehty červánků ryjí po zádech hory
 rozvěšuješ poslední sněhové plíny
 Tvůj milenec Duben zkouší na tobě metafory:
 
 Královna naděje a princezna stýskání
 pradlena smutku a stařena líbezná
 na dně radosti a vestoje pokání
 to vše je umně skryto ve Vesnách...
 KDYŽ MAHÁTMA GÁNDHÍ 
...bojoval za nezávislost Indiea dvojstupy podrobených
 si šly pokojně dobrovolně rozbít
 obnažené hlavy
 anglickými basebalovými
 pálkami
 a opodál obvaziště sester
 tehdy Mahátma
 v prostém plátěném stanu
 držel hladovku na pokraji života
 a svět řekl: Dost
 tomuto stupidnímu násilí
 Potom už svobodný zesláblý
 požádal
 o sklenici  pomerančového
 džusu
 Tak i já bych chtěl jednou
 přestože nejsem velký bojovník
 když by do mne bušili
 palicemi zášti
 a láska se skryla v bílé helmici
 s hlavou lvice
 s krhavýma nenávistnýma očima
 skrytý pod modrým stanem oblohy
 unavený a zesláblý
 malichernými půtkami
 v boji o nezávislost a balíček tabáku
 a Bůh by byl na odvrácené straně Slunce
 aby se  tehdy někdo neznámý
 za mne postavil
 a přitom by pro mne znamenal
 celý svět
 a podal mi sklenici
 pomerančového džusu Soucitu
 je jedno či by to byla kostka sýru krabička sirek
 pelest úsměv nebo peníze.
 Jen bych řekl: Díky  kámo... a stiskl mu vroucně  ruku...
 Kdyby jednou...
 MED Z PELYŇKU 
Dalajláma říká: Dělej dobro a dělej ho dobřea ještě pět priorit co dělá život životem
 - rodina přátelé zdraví láska peníze modře
 kvete naděje někde za železným plotem
 
 Vždycky něco chybí a my se trápíme zbytečně
 pokaždé trápení jako kalný proud odplave
 s kyticí a bonboniérou chodíme vesele ke slečně
 než nám řekne: Měj se krásně a sbohem Ave
 
 Zdravím tě  říkali moudří římští senátoři
 a oděni jen v roucha prostá kázali prostotu
 však Ceasar se z jejich spiknutí nezmátořil
 a dítě v pohádce jediné odkrylo královu nahotu
 
 Však bude jiná třeba pihatá a rezavá slečna
 a pravda má i dva konce žluté lojové svíčky
 Láska je věc křehká někdy svůdná i nebezpečná
 ale med vždy protéká jejími alabastrovými víčky...
 BUDDHISTICKÁ 
Zase slyším ten známý dutý zvonivý tónv zlatém buddhistickém chrámu v Lhase
 
 a cítím jak nenávist a lakota po nás pase
 ocelová srdce pro nás vykoval Hefaiston
 
 Ale vlaječky tvých úsměvů se třepetají ve větru doby
 pevně uvázané na laně mých paží a slunce zlaté skoby
 
 zatloukli nebeští mniši do vrcholů nepálských velikánů
 ještě zdolat poslední osmitisícovku tvých rtů bez kyslíku
 
 a brodit se sněhem jako  v zmrzlým plnotučným mlíku
 říci si: Zdolal  jsem horu lásky a zdolávat ji nepřestanu
 
 Vítr ti hvízdá v tvých havraních vlasech na čtyři doby
 Říkáš: Už máme  Lásku i Něhu ostatní si koupíme v OBI
 SONET O DÍVCE KTERÁ ČETLA MEFISTA 
Klenuté čelo z obrazů Raffaelaa zlaté lokny co maloval Klimt
 štíhlost a tušená pružnost těla
 nevinnost jako motýlích křídel kmit
 
 Ve vlaku četla snad čtrnáct jar
 a zabrána nevnímala kolem svět
 ještě netušila že lásky někdy spár
 se zabodne kolem nikde zvuk kastanět
 
 Mefistofeles číhal spolu s Andělem
 jen na ní je kterou podobu si vybere
 opodál stál bělostný Anděl se kvérem
 
 a Ďábel se usmíval trochu při těle
 však ona neodvracela od stránek zrak
 román vázaný v kůži a hebký na omak
 JAKO SKOBA A SKÁLA 
Drželi jsme pospolujako skoba a skála
 jen sis se mnou tak hrála
 tvé vlasy  ze zlatého dolu
 
 jsi rozhodila na podušku
 a smála ses jako řinčí sklo
 trochu se mi po něze zastesklo
 zlíbal jsem důlek na bříšku
 
 Smála ses že to lechtá
 ať raději tě vezmu útokem
 někdy se platí láska i s úrokem
 a hřivna daně není vůbec lehká
 
 Někde jsi se náhle vypařila
 snad hledat jiného snílka
 rtěnkou vzkaz: Byla to mýlka
 já k tobě vůbec nepatřila...
 V KULATÉM ROHU KVELBU SKLEPA 
Podal jsem jí plnou sklenici iršajez láhve se znakem Kravihorské republiky
 
 trochu jsem na ní dělal milostní cukrbliky
 se slovy: Ochutnej líbeznost tohoto kraje
 
 Jen se jí zajiskřilo v očích řekla že je kantorka
 v kulatém rohu kvelbu uviděl jsem šíp amorka...
 |