Štěpán Votoček

TŘETÍ JARO

Je třetí jaro
narcisy bílé
sklánějí hlavy
nežli je setnou
a pak je milý
donese milé
nahoru Ječnou
a dolů Žitnou

Severní hvězdo
dopřej mi času
než zdi se skácí
a krovy chytnou
než davy krví
vytyčí trasu
nahoru Ječnou
a dolů Žitnou

Je třetí jaro
studené větrem
těhotné nocí
tak neodbytnou
táhnu křížco jsem
přivezl metrem
nahoru Ječnou
a dolů Žitnou

NOC

Nad městem tma
ramenatá
srstnatá
lovkyně noc
políčila
tenata

Sytí ji strach
zdobí ji hvězd
pupence
nenasytná
vybírá si
milence

Bezedný klín
myšinou čpí
a rumem
noc ve které
zápolí chtíč
s rozumem

Jenže kam se
někdo jak já
ukryje?
pohltí mě
naplní a
zabije

POKLADY

Aztécké zlato
a stříbro z Peru
fénické mince
mám v kontejneru
z Kristova kříže
hřeby a třísky
z egyptských hrobů
tepané misky

Rembrandtův portrét
ucho van Gogha
achájskou helmu
sloní kly z Toga
sumerské desky
Ďáblovu bibli
rubínů bedny
jantaru kýbly

Artušův pohár
z nefritu šperky
mumii krále
již zdobí kérky
krabici svitků
z Mrtvého moře
rajského stromu
sušený kořen

Rukopis Fausta
meč Alexandra
přehoz co tkala
trojská Kassandra
věci jimž není
na světě rovno
mám ale jsou mi
všechny na hovno

STOKRÁT

Už jsem tu jednou byl
a kosil jarní trávu
zpocené tělo myl
v studené vodě splavu

Už jsem tu jednou byl
a lovil antilopy
než vítr zahladil
v savaně moje stopy

Už jsem tu jednou byl
a tesal tvář Isidy
rákosím plynul Nil
a za ním pyramidy

Už jsem tu jednou byl
sekyrou prales mýtil
srub z kmenů postavil
a loučí do tmy svítil

Už jsem tu jednou byl
a jílec meče svíral
po krčmách víno pil
v příkopě sám umíral

Už jsem tu jednou byl
čepelí holil bradu
postil se a modlil
v šedé sutaně řádu

Už jsem tu jednou byl
vesloval na galéře
pod sebou úzký kýl
a rozbouřené moře

Už jsem tu jednou byl
ze člunu házel sítě
do kosti runy ryl
a pohřbil svoje dítě

Už jsem tu jednou byl
udřený prací v dole
z almužny živořil
v ulicích metropole

Už jsem tu jednou byl
a rádlem kypřil zemi
a zrno do brázd sil
před Velikonocemi

Už jsem tu stokrát byl
stejný a vždycky jiný
stokrát se obrátil
v popel a hroudy hlíny

PŘÍVOZ

Na staré řece
ledňáček loví
a křivé vrby
neděle světí
na příkrém břehu
za změtí křoví
je skrytý přívoz
od nepaměti

Pěšinu k němu
je těžké nalézt
v úhoru kopřiv
a kluzkém bahnu
užovčí stezkou
táhnu svou bolest
přes kostry stromů
jak starou běhnu

Nápadník vážek
pán světobolu
královstvím kachen
pobřežním šerem
klestím si cestu
k shnilému molu
s pramicí kdysi
natřenou thérem

Ledňáčku modrý
slituj se pomoz
než padnu tíhou
životaběhu
přileť a ukaž
kde je ten přívoz
kterým jsem připlul
k tomuhle břehu

ANEMIE

Noha ti uklouzla po krvi
v závrati chytla ses židle
je ti zle jako když do mrvy
hospodář zapíchne vidle

Krev lesklá jak rubín prstenu
zrcadlí večerní světlo
víš teď už sotva si vzpomenu
proč se to všechno tak zvrtlo

Třeseš mnou křičíš mi do tváře
vypadá chudokrevně
na zbytek zeptej se primáře
pozítří na pitevně

Ostatní tvorba Štěpána Votočka publikovaná v Divokém víně:
DV 113/2021: Rosengarten
DV 112/2021: Červená hlína a další
DV 111/2021: Útěk, Jesličky a další
DV 110/2020: Kurýr
DV 109/2020: Potom, Po dešti a další
DV 108/2020: Velký pátek a další
DV 107/2020: Válka, Sasanky a další
DV 106/2020: Někomu, Noční chodec
DV 105/2020: Oheň, Slať a další
DV 104/2019: Krev, Morfium a další
DV 103/2019: Vlci, Polomy a další
DV 102/2019: Stopař, Jezdci a další
DV 101/2019: Předjaří, Jaro a další
DV 99/2019: Vlk
DV 98/2018: Bohyně
DV 97/2018: Podzim, Smutky a další