Štěpán Votoček

POTOM

Co bude potom až
dojde mi dech
až krkem projede
rezavej plech
co bude potom až
dojde mi tep
až tělo dohoří
jak otep?

Co bude potom až
sedne si prach
co bude váženo
na miskách vah
kdo bude předsedat
bude-li soud
až budu na padrť
a na troud?

Co bude až se mi
vypaří krev
až pozře hniloba
kličky mých střev
odhalím vesmírné
mystérium
nebo jen ztratím se
a utrum?

PO DEŠTI

Jak vlhkej klín mladý ženy
voní země po dešti
jako zvíře vyvržený
v kromaňonským lovišti
Jsem přivyklej na údery
jsem trestanec bez cely
nepřemýšlím o úterý
když je ještě pondělí
Jsem jen měsíc v říši slunce
škleb v odlesku čepele
nože kterej držím v ruce
když tě hladím po těle

KRÁSA

Chci se dívat do slunce
až mi shoří oči
sklonit hlavu do ohně
až se švy rozskočí
vykostit své tělo
zbavit šlach a masa
zbude jenom krása
nekonečná krása

Chci být vážkou nad tůní
rybou co ji pozře
sněhem co zbyl pod klečí
tát růžovo modře
srnou v hledí lovce
travoukterou spásá
zbude jenom krása
nekonečná krása

Chci být zrnkem pískovce
pryskyřicí smrku
dutým stéblem rákosu
znaménkem na krku
přetrženou strunou
kresbou od Picassa
zbude jenom krása
nekonečná krása

Chci být prázdnou myšlenkou
bez lásky a stesku
citoslovcí mlčení
kovem bez odlesku
vykostit své tělo
zbavit šlach a masa
zbude jenom krása
nekonečná krása

VŠICHNI SVATÝ

Už jsem proklel všechny svatý
jejich sochy pokácel
už jsem spálil svoje šaty
všechny židle zpřevracel
Už jsem proklel všechny svatý
každou cestu vyzkoušel
do krve si prodřel paty
ale nikam nedošel
Už jsem proklel všechny svatý
už jsem zboural vlastní dům
už jsem najal svoje katy
věci rozdal sousedům
Už jsem vypilvšeco teklo
každý listí vykouřil
křížem krážem prošel peklo
nejhlubší dno pokořil
Už jsem ztratil všechny touhy
jsem jen mlha nad lesem
kterou protnul oblouk duhy
jsem prach pouštěsníh hor jsem

KE SMRTI

Jdem ke smrti jdeme sami
návrším i roklinami
prachem sutí jdem ke stětí
jdem sami už od početí
Jdem ke smrti Pánbůh s námi
nikdy nebylvržou trámy
skřípou prkna popraviště
dneska já ty možná příště
Z ramen strhnem bílej rubáš
není Marek není Lukáš
zvony hranu neodbijí
až před katem sehnem šíji
Rozmáchnutí rychlé tnutí
bez výčitek bez pohnutí
nejsou psi a plačky v davu
není kůl pro naši hlavu

DVACET

Dneska by ti bylo dvacet
přišli byste večer k nám
slyším vás u vína smát se
ji už nejspíš dávno znám
Vyslechla by shovívavě
story jak ses narodil
mluvení jak šlo ti hravě
ale žes rád nechodil
Dárek byl by bezpochyby
ten kterej sis vždycky přál
jenže to jsou samý kdyby
nemám nic co bych ti dal
Dneska by ti bylo dvacet
já jsem celá kapela
naliju si z láhve ocet
nakrájím dort z popela
Dneska by ti bylo dvacet
na tvý místa kytky dám
ještě mi tu zbejvá práce
jednou tě však vyhledám
Tam odkud se nelze vracet
sedneme si ke stolu
blues jak nebylo ti dvacet
zahrajeme si spolu

BLUES O ZÁBRADLÍ

Byl jsem v Americe
a byl jsem i v Číně
byl jsem na Zbraslavi
byl jsem na Zličíně
byl jsem na vrcholu
a byl jsem i na dně
byl jsem v televizi
ale nebyl v Kladně
když jsi lez na zábradlí

Držel jsem se svýho
a držel jsem slovo
držel jsem bobříky
dítě Foglarovo
držel jsem dietu
bez cukru a tuku
ale nedržel jsem
nedržel tvou ruku
když jsi lez na zábradlí

Hlídal jsem si prachy
hlídal si postavu
hlídal jsem psa tetě
sousedovi krávu
hlídal jsem kdo krade
kdo byl u estébé
ale nehlídal jsem
nehlídal jsem tebe
když jsi lez na zábradlí

NA SÍTENSKÝM MOSTĚ

Na Sítenským mostě
dvacet bílých květů
dá se vůbec někdy
porozumět světu?
Na Sítenským mostě
dvacet bílých růží
jaký je Bůh je-li
tohle vůle Boží?
Na Sítenským mostě
bílý růže vadnou
abych poznal pravdu
musím dolů spadnout?

Ostatní tvorba Štěpána Votočka publikovaná v Divokém víně:
DV 108/2020: Velký pátek a další
DV 107/2020: Válka, Sasanky a další
DV 106/2020: Někomu, Noční chodec
DV 105/2020: Oheň, Slať a další
DV 104/2019: Krev, Morfium a další
DV 103/2019: Vlci, Polomy a další
DV 102/2019: Stopař, Jezdci a další
DV 101/2019: Předjaří, Jaro a další
DV 99/2019: Vlk
DV 98/2018: Bohyně
DV 97/2018: Podzim, Smutky a další