Archiv divoké vinice

84. babybox otevřen v Tachově!

V pondělí 5. prosince ve 12 hodin, symbolicky na Mikuláše, jsme slavnostně otevřeli 84. babybox v Tachově, posledním okresním městě v České republice dosud bez záchranné bedýnky pro nechtěná děťátka. Výrobcem a servismanem je Zdeněk Juřica MONTEL, Náměšť nad Oslavou, se svojí chotí Jitkou, jež má navíc ten den svátek.
Zřízení babyboxu v Tachově je pro mě osobně velkým zadostiučiněním, protože jsem město „dobýval“ více než pět let. Babybox se nakonec podařilo zřídit v areálu firmy GRAMMER CZ, s. r. o. v Okružní ulici 2042 mezi pneuservisem a Finančním úřadem.
Ve firmě GRAMMER se přimluvil její bývalý pracovník Josef Kozlík, příbuzný mého přítele, básníka, spisovatele a novináře Dušana Spáčila. Oběma děkuju!
Děkuji místním dárcům, ale hlavně společnosti ROSSSMAN spol. s r. o., která ve své charitativní akci Kde srdce pomáhá oslovila své zákazníky a ti sami rozhodli o výši daru, který nám ROSSMANN poskytl. Za ROSSMANN se otevření zúčastnila Vendulka Svobodová, která mi předala symbolický šek na 340 646 Kč. Druhá protagonistka našeho projektu Olinka Stanley se bohužel léčí z nachlazení. Protože se v Tachově nepodařilo vybrat potřebnou částku, na pomoc přispěchali tradiční mecenáši Jana a Karel Severinovi z Brna, Vojtěch Novák a jeho společnost Květiny Novák Praha, a. s. a soukromá dárkyně z Prahy Libuše Janebová. Děkuju!
Děkuju všem dárcům a společnosti GRAMMER CZ, bez nich by v Tachově babybox nebyl.
Babydědek Lu

Vendulka Svobodová mi předává symbolický šek společnosti ROSSMANN, spol. s r. o.
Vendulka Svobodová mi předává symbolický šek společnosti ROSSMANN, spol. s r. o.
Vendulka Svobodová z ROSSMANN, spol. s r. o., předvádí, jak se odkládá děťátko.
Vendulka Svobodová z ROSSMANN, spol. s r. o., předvádí, jak se odkládá děťátko.
Zleva pracovnice společnosti GRAMMER CZ Dagmar Mrázová s andělem a půvabná Vendulka Svobodová, protagonistka babyboxů.
Zleva pracovnice společnosti GRAMMER CZ Dagmar Mrázová s andělem a půvabná Vendulka Svobodová, protagonistka babyboxů.
 

Semper vivens Hrabica!

Umřel Zdeněk Hrabica. My, co jsme ho dobře znali, bychom vám o něm mohli hodně vyprávět, protože to byla barvitá osobnost. Třeba k nám do Světa v obrazech přišel jako šéfredaktor někdy v roce 1985 - a bylo to pro mě, mladé redakční ucho, jako by mi někdo otevřel okna a pustil do poněkud zatuchlé redakční atmosféry čerstvý vzduch.
Zdeněk byl totiž sice „stranický kádr,“ ale zároveň velký bojovník za perestrojku a glasnost – tedy za onen gorbačovský trend otevřenosti a vyrovnání se se stalinismem, se kterým jsem se ztotožňoval. Zároveň to byl bohém a přítel básníků a umělců, což přinášelo neuvěřitelné historky s ním spjaté. (Nadhodím namátkou jen jednu – tu, jak Hrabica v době, kdy podklady časopisu tvořily jen na stroji psané texty, papírové nákresy a jedinečné diapozitivy, zašel s kamarádem na víno - a cestou z vinárny zapomněl celé zlomené číslo Světa v obrazech v taxíku. Tragédie ale skončila dobře, onen dobrý taxíkář totiž tašku poctivě přinesl do redakce!)
Zdenek sám jako autor nebyl velký stylista – měl ale to, co každý novinář potřebuje mnohem více, než pouhé vytříbené pero. A sice nesmlouvavou zvědavost, touhu pochopit a otvírat kýmsi neprávem zamčené dveře. (Ostatně, i na vizitkách míval výstižné heslo Semper vivens -Věčně živoucí.)
Tyto vlastnosti ho neopustily ani po listopadu1989, kdy byl ovšem z velké žurnalistiky dost neprávem vyobcován a věnoval se tedy hlavně psaní knih literatur faktu. (Ještě za totality napsal cennou publikaci Lidé z reportáže a zajímavou studii o generálu Klapálkovi, Muž, který velel mužům. Po revoluci přidal dalších devět svazků.)
Já si ho však stejně budu navždy nejvíc pamatovat jako kamarádského šéfa, který nikoho neprotežoval, pro kterého nebylo nic tabu, a v oné podivné normalizační době zároveň velmi statečně stál za svými redaktory. Já vím, bylo mu už osmdesát šest. A ono to semper vivens pro nikoho bohužel neplatí provždy. Můžeme tě ale Zdenku ujistit, že ve vzpomínkách živý zůstaneš.
Dušan Spáčil

 

Sešli jsme se s fotografem Danielem Šperlem!

Daniel Šperl mi věnoval tři ze svých knih - "...bez hranic", "Všední slavnosti" a "Japonsko". Daniela znáte z Divokého vína, jeho tvorbu najdete na www.danielsperl.com. Stal jsem se obdivovatelem fotografa Daniela Šperla a budu vám jeho fotografie přinášet v seriálu publikovaném na www.divokevino.cz.
Daniel fotografuje výhradně na film a sám si fotografie vyvolává a zvětšuje. Za svým jménem je oprávněn psát Ph.D. Je to skvělý chlap a chci se s ním znovu sejít.
Děkuju, Danieli!
L. H.

S Danielem jsme byli v mé oblíbené restauraci Nebozízek na Petříně. Luďkovi a Mileně Láryšovým, provozovatelům restaurace, děkuju, že mě vlídně přijímají a dobře mě krmí.
S Danielem jsme byli v mé oblíbené restauraci Nebozízek na Petříně. Luďkovi a Mileně Láryšovým, provozovatelům restaurace, děkuju, že mě vlídně přijímají a dobře mě krmí.
 

Hlavním dárcem babyboxu v Tachově se stala společnost ROSSMANN, spol. s r. o.!

Milé pracovnice společnosti ROSSMANN www.rossmann.cz Olinka Stanley a Vendulka Svobodová mi potvrdily, že jejich společnost bude hlavním dárcem 84. babyboxu v Tachově, posledním okrese, který byl dosud bez záchranné bedýnky pro odložené děti. Babybox otvíráme tradičně na Mikuláše 5. prosince ve 12 hodin v Okružní ulici 2042 v areálu firmy GRAMMER CZ.
Dar jsme získali od dobročinné akce pořádané společností ROSSMANN Kde srdce pomáhá www.rossmann.cz/pomahame!
O výši daru rozhodli zákazníci, kteří mohli přidělit libovolný počet svých nevyčerpaných bodů z věrnostního programu ROSSMANN CLUB příběhu, který je oslovil nejvíce. Proměnili své body v dobrý skutek a část z výtěžku získal právě i babybox v Tachově.
Děkuju společnosti ROSSMANN a jejím zákazníkům.
Babydědek Lu

 

Mirek Huptych mi daroval 31 bochníků chleba!

Výtvarník a básník Mirek Huptych, jenž právě dokončil práci na kalendáři Labyrint světa a ráj srdce www.huptych.cza www.komensky400.cz, zajišťuje pro mé koně tvrdý chleba. Sám pro něj dojel se svojí chotí a přeložil jej do mého auta. 31 bochníků budou mít mí koně na přilepšenou nejméně dva dny. Děkuju, milý Mirku, jménem svých koní.
L. H.

 

Mirek Huptych mi píše o svém kalendáři Labyrint světa a ráj srdce!

Ludvíku,
je to benefiční nástěnný kalendář pro Děti úplňku (autisti). Pracoval jsem na něm intenzivně rok a půl a je vyvrcholením víc jak desetileté práce na ilustracích Labyrintu... Je vydán ke 400. výročí napsání knihy Labyrint světa a ráj srdce, je na dva roky, z jedné strany labyrint světa a z druhé ráj srdce... Z jednotlivých listů lze slepit obraz. Kalendář je doplněn 8 stranami citátů, které jsou též v překladech do angličtiny, takže to může být vhodný dárek pro zahraniční přátele...Na mých stránkách www.huptych.czje celý kalendář k prohlédnutí a objednat je možné na www.komensky400.cz
Z nákladu 2000 ks zbývá 400 a vypadá to, že bude do Vánoc vyprodán...
Moc děkuji za otištění upozornění na kalendář...:-)
Zdraví Mirek

P. S. V příloze je obálka kalendáře.

 

Zemřel Jiří Vojtíšek.

Můj přítel Jiří Vojtíšek zemřel v noci na 17. listopadu, 88 let by se dožil 1. prosince 2022. Jirku Vojtíška chci oslavit především jako muže, který prosadil u ředitele Restaurací a jídelen v Praze 1 zřízení poetické vinárny Viola. Pomohl tak svému kamarádovi Jiřímu Ostermannovi založit do té doby nevídané divadlo poezie ve vinárně. Jirka Ostermann uváděl především básníky americké beat generation. Prvním pořadem byl Komu patří jazz, jenž měl premiéru 22. července 1963.
Jirko, vzpomínám na Tebe za všechny kamarády, kteří umřeli před Tebou.
Ludvík Hess

Zleva Petr Volf, Jirka, Dorůžka a Bašé. Z natáčení filmu Vlčí jáma v Sobotce, kde jsme ještě se Zdeňkem Dorůžkou a Láďou Bašem, statovali a koupili si stylová viržinka. Kouřit se to nedalo.Vzpomínání na Jirku nemusí být jen smutné. Byl to umělec života, to umění bylo často tak náročné, že to nestíhal. Petr Volf
Zleva Petr Volf, Jirka, Dorůžka a Bašé. Z natáčení filmu Vlčí jáma v Sobotce, kde jsme ještě se Zdeňkem Dorůžkou a Láďou Bašem, statovali a koupili si stylová viržinka. Kouřit se to nedalo.Vzpomínání na Jirku nemusí být jen smutné. Byl to umělec života, to umění bylo často tak náročné, že to nestíhal. Petr Volf
Já mám nejradši tu jak Jirka balí holku v autobuse... Budiž tam blažen tak, jak v životě na zemi. Miloš Starý
Já mám nejradši tu jak Jirka balí holku v autobuse... Budiž tam blažen tak, jak v životě na zemi. Miloš Starý
Jazzmani z Violy v 60. letech, kdy tam Jiří Vojtíšek působil. S trumpetou Richard Kubernát, u piana Rudolf Rokl a s basou Luděk Hulan.
Jazzmani z Violy v 60. letech, kdy tam Jiří Vojtíšek působil. S trumpetou Richard Kubernát, u piana Rudolf Rokl a s basou Luděk Hulan.
 

Vyšla knížka Královna všech!

Alžběta II., její rodina, dynastie a Firma: Současnost a budoucnost rodu Windsorů
Britská královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022. Odešla v úctyhodném věku 96 let, jen několik měsíců poté, co v červnu oslavila v roce 2022 své platinové jubileum, sedmdesát let na trůně. Její příběh je bez nadsázky příběhem století. Britská panovnice desítky let budila všeobecný respekt, úctu a sympatie – a to i v zemích, které se samy dávno monarchie zbavily. Když zemřela, jako by se celý svět na chvíli zastavil.
To všechno je tématem knihy od autorky Ireny Cápové, která vás provede tímto příběhem a odpoví na otázky, proč se vlastně těšila královna Alžběta II. takovému všeobecnému respektu a popularitě, jaký je její odkaz v současném světě, co to vlastně znamená být „senior royal“, v čem tkví práce královské rodiny, či co se bude dít nyní, když se britským panovníkem stal někdejší princ z Walesu, Charles, nový král Karel III.Doporučená cena: 490 Kč.
Zakoupíte na predplatne.forbes.cz/products/shop

 

Vyšla knížka Forbes Cooking!

Pestré jídlo - bohatý život

Požitkářská kuchařka Forbes Cooking není jen výčtem receptů, ale předlohou pro sváteční i všední dny, které se díky ní zalesknou bohatstvím chutí a vůní. Projezte se světovými kuchyněmi a nechte se podmanit jejich hojností a dekadencí,
ale také vyvážeností zdravého stravování. Servírujeme návody, jak se neodbývat, ani když není času nazbyt.

Pochutnáte si na sytých snídaních, výživných pokrmech bez masa,českých srdcovkách, famózních salátech i hříšných dezertech –
vždy však s gurmánskou finesou hodnou vás, požitkářů bohatého života!
Autoři: Kateřina Bičíková-Harudová, Kateřina Pechová, Martina Baťhová, Markéta Marešová. Doporučená cena 790 Kč.
Zakoupíte na predplatne.forbes.cz/products/shop

 

Jindřich Štreit zve na výstavu!

Jindřich Štreit – Vzpomínky
Termín: 15. 11. – 17. 12. 2022
Vernisáž: 15. 11. 2022 v 17.00 hodin, Kulturní institut Alternativa
Výstava prof. Jindřicha Štreita, jedné z nejvýraznějších osobností české fotografie, nabídne retrospektivní průřez jeho tvorbou z doby předrevoluční. K vidění budou doposud nepublikované nebo málo vystavované snímky, kde vystaví doslova ikony své tvorby.
Na fotkách jsou zachyceny vztahy mezi lidmi všech generací, kde atributy života zůstávají, ale člověk se příliš nezměnil. Čas rychle letí a svět se mění, ale to lidské zůstává.
Jindřich Štreit – fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Ale také žijící legenda a kultovní osobnost české fotografie, který má za sebou více než 1500 samostatných výstav v řadě zemí Evropy i v zámoří, desítky publikací, byly o něm natočeny filmy a jeho dílo je součástí těch nejprestižnějších sbírek.
Fotografovat začal už za svých studií v Olomouci, na konci šedesátých let. Poté působil jako pedagog v Sovinci, kde zanechal velkou kulturní stopu jako významný iniciátor místního kulturního života. Kromě práce pedagoga zde zastával také funkce knihovníka nebo promítače filmů, především ale oživoval tento zapomenutý kraj řadou výstav a divadelních představení, které sám pořádal.
Během normalizace jej to bohužel uvrhlo také do vězení. Po této epizodě nemohl učit a stal se nejprve knihovníkem a poté dispečerem Státního podniku v Rýžovišti. A opět začal neúnavně organizovat kulturní akce a fotografovat, přičemž se neváhal vracet k motivům, které mu byly u soudu vytýkány. Ve své tvorbě se stále postupně věnoval metaforičtěji pojatým fotografiím, silným tématem pro něj byl kontrasty lidské tváře, totalitou a svobodou, hrubostí a něhou. Často fotografoval různé dvojice, které tyto příběhy zobrazovaly. S postupným koncem komunismu se jeho díla začala objevovat na výstavách. První samostatné výstavy se pak Jindřich Štreit dočkal v přelomovém roce 1989. Připravil ji Zdeněk Kirschner v galerii Fotochema a byla skutečným triumfem.
Po pádu komunistického režimu se mu konečně otevřel svět. Vydává jednu knihu za druhou, fotografuje, realizuje nespočet výstav, cestuje po celém světě a vyučuje na vysokých školách. Jeho pedagogická práce je ceněna především pro jeho strhující tvůrčí zápal, kterým je schopen zaujmout své studenty a obecně posunout dokumentární fotografii světu blíž.
Ve své tvorbě se zaměřuje na dokumentování života v jeho nepřikrášlené formě, sleduje lidi na venkově, při práci a obyčejném životě a ukazuje tak tento mikrokosmos celému světu. Celým jeho dílem se prolíná sociální problematika.Prostřednictvím svého objektivu zobrazuje mentálně i tělesné postižené lidi, drogově závislé, těžce pracující, bezdomovce, staré lidi na konci života, či vězně. Je pro něj typický osobní kontakt s fotografovanými lidmi. Jeho schopnost empatie a smysl pro vizuální atraktivitu pak dávají dohromady dokonalé dílo.
Jeho fotografie jsou chápány jako umělecký dokument, který je založen na otevření srdce autora lidem, které zachycuje, ale také na schopnosti neztratit se v jednotlivých osudech, aby byl schopen určité objektivity. Citlivě využívá světlo, kompozici a další výtvarné prostředky, aby předal myšlenku. Tím nás všechny motivuje k přemýšlení o základních životních hodnotách.
Tuto tezi potvrzují jeho vlastní slova, kterými odpovídá na otázku, co považuje na fotografování za nejdůležitější: Nejdůležitější je mít rád lidi, potom je všechno strašně jednoduché.

• V roce 2006 mu bylo uděleno ocenění Medaile Za zásluhy I. třídy při příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa
• 18. září 2009 byl prezidentem Václavem Klausem jmenován profesorem pro obor volné a užité umění
• 2. října 2014 od VŠVU v Bratislavě obdržel čestný doktorát (dr. h. c.) jako jediný fotograf v Česku a na Slovensku
• V březnu 2019 se stal prvním nositelem ceny Jantar za celoživotní dílo.
• V listopadu 2022 mu byla udělena cena Osobnost Moravskoslezského kraje
Soustavně se věnuje podpoře humanitární a charitativní činnosti.

 

Alena Kučerová zve na výstavu!

Práce první a poslední se jmenuje výstava Aleny Kučerové v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích v Michalské ulici 29/7. Výstava je otveřená od středy do neděle od 10 do 17 hodin. Byla zahájena 10. listopadu 2022 a potrvá do 22. ledna 2023.
K výstavě vyšel katalog, v němž je otištěna řada Alenčiných snových obrázků, které doprovází text Jaromíra Zeminy.
L. H.

 

Olga Nytrová zve!

 

Jindřich Buxbaum zve na výstavu fotografií!

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

Jaroslav Kučera zve na výstavu fotografií. Venisáž 3. listopadu v 19 hodin Leica Gallery, Školská 18, Praha 1

 

246. děťátko bylo odloženo v modročervené tašce do babyboxu na radnici Prahy 6!

V neděli 23. října v 11:16 vložil neznámý dárce tašku s děťátkem do babyboxu v Jilemnického ulici v Praze 6. Je to sedmé dejvické děťátko, ale v tuto chvíli ještě nevím, zda se jedná o holčičku nebo klučíka. Letos je to patnácté děťátko.
Ať je to kluk, nebo holka, v každém případně je Česká mincovna obdaruje tradičním zlatým dukátem. Dar má na starosti marketingový manažer Jaroslav Černý, a tak jej prosím, aby dukát byl v plném lesku.
V každém případě dostane jméno Václav nebo Vendulka podle velké protagonistky babyboxů Vendulky Svobodové ze společnosti ROSSMANN, která je pravidelným a mimořádně velkorysým dárcem babyboxů.
Je to Vendulka zdravá a v dece zabalená, zcela novorozená. V tuto chvíli už o ni pečují lékaři v Motole. Skóre holky versus kluci změnila na 134:112 ve prospěch holčiček.
Ať žije Vendulka Dejvická! Ať žije Vendulka Svobodová!
Babydědek Lu

 

Dušan Spáčil zve na křest své nové knížky!

Kliknutím zvětšíš!
Kliknutím zvětšíš!
 

245. děťátko je chlapeček Dan odložený 12. října do babyboxu ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady!

Ve středu 12. října v 9:22 potichu zašumělo otvírání dvoukřídlých dvířek v Praze 10 ve Šrobárově ulici. Na fotografii jsem viděl nahé děťátko zabalené do červeného froté. Vlídná sestra Tereza mě ujistila, že na první pohled je zdravý, zcela novorozený, s pupečníkem ošetřeným šňůrkou: „Je to kluk!“ Klučíka jsem pojmenoval Dan podle syna významné velkorysé pražské dárkyně, jež byla taky první, kdo se o chlapečkovi ode mne dozvěděl, a měla velkou radost.
Dan je druhé děťátko odložené do vinohradského babyboxu po holčičce Sidonii, je letošním čtrnáctým děťátkem a 112. klukem celkově.
Prosím Českou mincovnu, a. s., a jejího marketingového manažera Jaroslava Černého, aby připravili tradiční novorozenecký zlatý dukát, kterým obdarovávají všechna odložená děťátka.
Ať žije Dan!

Zlatý dukát do kolébky!
Zlatý dukát do kolébky!
 

Jan Špáta by měl 90! V 60. letech natáčel o Divoké víno.

Milí přátelé,

25. října 2022 by se váš kamarád JAN ŠPÁTA dožil devadesáti let.
Chceme na něj společně vzpomenout 25. října 2022 v 18 hodin v kině MAT.
Dlouho jsme se neviděli, tak se spolu potěšíme se skleničkami v ruce a radostí v srdci.
A taky se podíváme na poslední film, který natočil na celuloid, MEZI SVĚTLEM A TMOU, abychom si připomněli jeho dokumentaristické a kameramanské mistrovství.

Těšíme se na vás, Olga Malířová Špátová a Olga Sommerová

 

Juraj Heger, šéf Nakladatelství Slovart slaví 60!

Milý Juraji, blahopřeji Ti k významnému dni Tvého života! Přeju Ti mnoho osobních a vydavatelských úspěchů.
Nakladatelství Slovart vydalo všechny tři díly Antologie Divoké víno a uvedlo tak časopis opět na papírové stránky. Jako doklad přidávám fotografie ze křtu prvního dílu, který se uskutečnil v budově Klementina v prostorách Národní knihovny Praha.
Ať žije Juraj Heger, vydavatel mnoha významných českých a slovenských knih!
L. H.

Juraj Heger mezi Janem Rosákem a L. H., Klementinum roku 2007.
Juraj Heger mezi Janem Rosákem a L. H., Klementinum roku 2007.
Juraj Heger zcela vpravo, můj syn Matyáš v náručí své maminky Lucie dostal za úkol Antologii 1964 - 2007 polít.
Juraj Heger zcela vpravo, můj syn Matyáš v náručí své maminky Lucie dostal za úkol Antologii 1964 - 2007 polít.
 

Jindřich Štreit zve!

 
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 >